Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Bad Ritual - Bad Ritual

Bad RitualBad Ritual

Symptom30.9.2024
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V / Marshall Minor
VERDIKT: Bez přehánění velmi silné debutové album s příslibem ještě silnějších zítřků v sekci alternativního rocku.

Zažívat takzvaná hudební zjevení je fenomén, kterému jsem už odvykl a máloco mě překvapí, neřku-li šokuje. Díky polským rockerům Bad Ritual jsem si připomněl, jaké to je poslouchat se zatajeným dechem a žasnout. Při své pouti internetem jsem narazil na živák ze studia Jupiter Ranch a svět se zastavil… okouzlující hudba v kombinaci s mocným zvukem je úkaz, který nenastává jen občas.


Trojice živě zahraných skladeb představuje dovednosti a žánrový rozsah kapely v reálném měřítku. Ploužáku Silver Spoon dominují struny (u sólové kytary s náznakem westernového ladění) a jednoduchý programovaný beat. Mermaid vyniká vším; decentní basou, ostře frázující kytarou chvějící se vibratem, údernými bubny, diskrétním hlasem a hudební pointou. Last Cigarette přidává klávesový bridge a stupňuje nasazení ještě o level až dva výš. Po takhle strhující jízdě mě trochu bolí dodat, že studiová interpretace skladeb na desce je o poznání méně emotivní a v přímém srovnání zvukově nevyniká.


Srdce filmových fajnšmekrů zaplesá nad videoklipem k písni On The Road, který je postaven na záběrech z mysteriózního béčkového hororu Karneval duší z roku 1962. Černobílá aura dávného snímku sporné kvality až neuvěřitelně souzní s hudbou ze současnosti.


Série dobrých až výborných skladeb řazená za sebou ústí v poctivých 40 minut napěchovaných chytrou instrumentací a především dobrým vkusem. Nad vším tím atmosférickým minimalismem se vznáší příjemná barva hlasu zpívajícího bubeníka s uvěřitelnou a plynule nafrázovanou angličtinou. V chytlavé osmičce The Devil’s Daughter zazní ságo, které se otře i o již zmíněnou pecku Last Cigarette. Skladby převážně malých forem těží ze silných základních motivů, které se umí blýsknout jak hloubkou primární emoce, tak detailem zvukomalby.


Gravitace rockové hudby v masovém měřítku už dávno není, co bývala. Přesto Bad Ritual dokazují, kolik nevyčerpaného potenciálu stále obsahuje, je-li správně uchopena. Uspokojení z poslechu se zde rovná odklepnutí enteru na kalkulačce, která ihned zobrazí správný výsledek. Protože ve všem je skryto více, než kolik je na první pohled zřejmé, porozumění tudíž determinuje ochota investovat energii a to vám v případě tohoto debutu vřele doporučuji.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 3.3.23 12:08

Hodnotím tu desku jako zástupce žánru, se kterým jinak nemám problém, nehodnotím ji v rámci vývoje kapely. To dělají všichni ostatní, takže to není úplně třeba. Já vím, že to není u takhle zavedených značek typický úhel pohledu, ale když jsem nad tím přemýšlel, tak mi nepřišel jako nerelevantní. Tohle je jejich první album, které jsem slyšel celé, nešel jsem do něj se záští, ta se ve mně vybudovala až během jeho poslechu. Bellamyho vokál jsem věděl, že mi bude asi vadit, ale nečekal jsem jak moc. Mohlo to překvapit na obě strany. Na kritiku některých postupů samozřejmě není pozdě nikdy. Píseň Liberation má primárně ten problém, že se sice tváří členitě a rozvinutě, ale ve skutečnosti se dá odhadnout její vývoj několik vteřin dopředu, protože je to fakt jenom pastiš a ten song prostě nefunguje sám o sobě. Chtěl bych nabídnout smířlivější odpověď, ale prostě to nejde. Samozřejmě si nemyslím, že komu se to líbí, by se měl zabít nebo tak něco. Leda trochu ublížit možná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky