|
|
||||||||||
Blind Guardian jsou souborem, u něhož ctím jeho dlouhověkost a přínos svému stylovému zaměření, kterým vyznačili cestu davu následovatelů do dnešních dnů. Své věrné příznivce léta skrápí výtečnou tvorbou, jejíž kvalita má stále mírně vzrůstající tendenci. „At The Edge Of Time“ beru jako vyvrcholení tvorby a vývoje, který kapela prodělává od počinu „A Night At The Opera“. Vyzrálost je po letech hmatatelná a momentální možnosti krefeldských jsou skutečně bájné a svým výrazem se stále více přibližují fantasy světům, které nespočetněkrát vybarvovali ve svých výtvorech.
Albu na mnoha místech dominují symfonické party. Ty se nahrávaly na našem území, konkrétně v pražském Klementinu. Umění našich filharmoniků, vedených Adamem Klemensem, krystalizuje v mohutném čarokrásném úvodu alba. Monstrózní „Sacred Worlds“posazuje na židli prvním poslechem. Vyvedená kompozice kde se symfonika s metalem spojují do jednoho překrásného kompozitního drahokamu s vlastnostmi fantasy ság. Takto propracovaně a smysluplně zakomponovaný plnohodnotný orchestr do melodické metalové skladby doslova vyráží dech. Prostor vytvářený monumentálním dynamickým zvukem je nekonečný. Blind Guardian nevypadají na odchod do uměleckého důchodu či ústupu ze svých pozic a své břímě stále hrdě posouvají k dalším metám. Vynikající kytarové sóla a klasické Blind Guardian riffy (kdo z dnešních mládežníků má šanci na podobný příměr…), fantastický projev Hansiho, hřmotně bombastická rytmika, fantasie, grande opus, monolit. Slov chvály a příměrů k velkým činům, se na srdce hrne nepočítaně, až bych s nimi mohl zablátit celý arch papíru. Přenos do světa Blind Guardian nemohl proběhnout lepším spojovacím teleportem.
Kola drtivého melodického speedu se roztáčí naplno a odhazují krustu počáteční symfoniky za obzor. Krefeldští sešlapují plyn na podlahu a tasí se smrští „Tanelorn (Into the Void)“.Nezbývá než nechat pouze poddajně laskat přenádhernou aranží, melodií, nápady a vynikajícími harmoniemi, které stále působí čerstvě a živelně, i když rukopis Blind Guardian je neustále čitelný. Právě tato jistota dělá kapelu neodolatelnou pro mnoho skalních příznivců. S posmutnělou „Road of No Release“ jsou předchozí plesavé okamžiky zavanuty přílivem smutku a rozjímáním. Odměna je opět bombastická a vrcholně melodicky vystavěná, náramné finále songu, Hansi předvádí 1000+1 odstín svého zrajícího vokálu a provádí nás světy, kde se střetává vše, co je schopna fantazie posluchače obsáhnout.
Plynový pedál se silou „Ride into Obsession“ zaráží a obtiskuje se do podlahy z jakostní jemnozrnné otěruvzdorné oceli. Báječná jednosměrná jízda na kovové atrakci. Kolem vás to jen sviští a smysly si jednoznačně užívají adrenalin z těsně podzvukové rychlosti. Tradiční geniální refrény a mnohohlasy made in Blind Guardian zní i zde. Přenádherné putování pro šedivějící dávné příznivce kapely. Na bardskou notu je naladěna renesanční „Curse My Name“, kde vypravěčský úvod evokuje Blackmore's Night. Decentní Hansiho přednes, akustické kytary, mohutná basa, proměnlivé přepestré bubínky a cingrlátka. Gradace skladby zcela netradičního nemetalového ražení je nekonečně smyslná. Dokáži si tuto skladbu představit v připravovaném filmovém zpracování Hobita z rukou páně Jacksona. Zvukové parametry jsou mi velmi blízké, ostatně celá nahrávka je po technické stránce na dnešní dobu přívětivá.
Dešťovými kapkami zkrápěná a blesky osvětlovaná „Valkyries“zpočátku nabízí hodně východisek, kudy by se mohla ubírat dále. Konečnou volbou se stává bombastická tvář připodobitelná k současným pokusům Avantasie. Bombastičnosti a pompézním melodiím umělci otevírají brány dokořán. Báječné sbory a melodie opět strhávají posluchače do extáze. Čas plyne neustále tryskem vpřed a možnost nabažit se přicházející nádherou a hudebním balzámem se stává citelně návykovým. „Control the Divine“začíná klasicky a stáčí se do cválavější polohy, dokud všechnu pozornost na sebe nestrhne mohutný refrén a chorál. Nakažlivost a zapamatovatelnost harmonií je do pekla volající a skladba se podbízivě zavrtává do podvědomí. Vše se děje se ctí ke kořenům, přesto je materiál stále vzdušný, i když struktura nejen této skladby je značně komplikovaná a nejedná se o laciné asijské napodobeniny křehké životnosti. Poněkolikáté cítím fantastické momenty hodné vystavení do veřejných vitrín. Děj skladby je poměrně dramatický a emocionální. Hansi si div nevyvrhne plíce, o geniální práci celé kapely nemluvě.
Citlivý rozjezd „War of the Thrones“ navozuje opravdové chmurné pocity na okamžiky vykoupené krví. Decentní atmosféra se mírně obrací k renesančním a bombastickým symfonickým vlivům. Navození fantaskního světa opět více než zdařilá houpavě hypnotizuje a vtahuje do vyprávěného příběhu. Příjemný poslech a výdech vhodný k potřebnému rozjímání a vstřebání přílivu emocí. A je ho třeba pro nadcházející palbu „A Voice in the Dark“. Rychlost nezměřitelná, ručička tachometru Blind Guardian se zastavuje o konečný mezní sloupek maximálního výkyvu. Bleskurychlý klasický melodický výjezd ukazuje chuť matadorů tvořit jako v počátcích. Geniální vícehlasy, vrstvení vokálů, typická přesto neohraná kytarová sóla a melodie, harmonie a palba bicích, to jsou ingredience, které nejeden power melodik lačně vyhledává a nikdy jimi nepohrdne, zvláště jsou-li zahrány mistry oboru! Blind Guardian nemusejí mít obavy před mladou krví ani v rychlostním měřítku.
Symfonických motivů míchaných s orientálními se plná číše nalévá v poslední skladbě „Wheel of Time“. Je to po úvodníku alba druhá skladba, kde se bohatosti symfonického tělesa ponejvíce využívá a dává tušit, jaké schopnosti dřímají v hlavách tvůrců. Blind Guardian naznačují, kam jsou schopní zavést po hudebních cestách své posluchače. Skladba je tak přesycená jednotlivými motivy a linkami až to hraničí s možnostmi vše vstřebat a labužnicky si vychutnávat tu vybájenou krásu. Geniální tečka za albem natřískaným invencí, svěžestí a vášní z power speed metalové hudby, kde nenacházím slabšího místa natož skladby. Málokdy se tak rozplývám a sahám k horní stupnici hodnocení, jako je tomu v případě „At The Edge Of Time“.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Nuclear Blast
Vydáno:Červenec 2010
Žánr:melodic power metal
Hansi Kürsch - zpěv
André Olbrich - kytara
Marcus Siepen - kytara
Frederik Ehmke – bicí, flétna, dudy
Hosté:
Oliver Holzwarth - baskytara
Matthias Ulmer - klávesy
Eberhand Hahn - flétna
Klaus Marquardt - housle
Dirim Ceseroglu - housle
The Choir Company: Olaf Senkbeil, William "Billy" King, Thomas Hackmann, Jen Majura and Stefan Schmidt
Orchestr:
FILMharmonic Orchestra Prague
Adam Klemens - dirigent
1. Sacred Worlds
2. Tanelorn (Into the Void)
3. Road of No Release
4. Ride into Obsession
5. Curse My Name
6. Valkyries
7. Control the Divine
8. War of the Thrones
9. A Voice in the Dark
10. Wheel of Time
Blind Guardian
Beyond the Red Mirror
Vypsaná Fixa
Tady to někde je
Ing. Králík
Techno
Lišaj
Szara
Protest The Hero
Volition
Samael
Lux Mundi
Cradle Of Filth
Thornographic (EP)
Tusmørke
Fjernsyn i farver
Hour of Penance
Misotheism
Headdreamer
Human Frequencies
Thy Catafalque
Geometria
Na labelu Black Barn Music vyšla 24. června nová deska domácí metalové kapely Inner Fear, která se na ploše 70 minut zabývá víc jak sto let nevyřešený...
29.6.2022Ani letos nebudou chybět festivalová trika s unikátním ETEF designem, navíc přidáváme do nabídky trika s dlouhým rukávem a mikiny.
28.6.2022Kapela Psychonaut, toho času upsaná u labelu Pelagic Records, vypustila do světa balónek v podobě prvního singlu k chystanému albu Violate Consensus R...
28.6.2022Na vydavatelství Pařát Productions vyjde v říjnu 2022 reedice prvního alba kapely V.A.R., které poprvé vyšlo před třiceti lety v roce 1992. Jde o nahr...
28.6.2022Ještě stále čerstvý květnový singl Rigor Mortis od Meeting with Hans (post-rock/hardcore) v režii studia Silent Observer k poslechu ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.