Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Projekt Beránci a vlci vznikl na základě koncertu s názvem „Z kořenů k world music“, jenž byl realizován na festivalu Folkové prázdniny roku 2015. Právě ten byl základem pro sblížení hned čtyř svébytných hudebních těles, která se na debutovém albu tohoto pozoruhodného seskupení podílela. Vedle sebe se tu představilo Trio Jitky Šuranské, patřící ke špičce tuzemské world music, folklórní kapela RukyNaDudy, Ženský sbor z Kudlovic či Sdružení nezávislých jazzmenů. Pojícím článkem a hlavním protagonistou celého projektu je respektovaný instrumentalista, zpěvák a skladatel Marian Friedl, mající blízko jak k jazzové tak folklórní hudbě.

Pánové a dámy si dali za úkol představit svým debutem vlastní vizi moravské world music a nutno dodat, že tato jejich vize působí velice zajímavým, svěžím a moderním dojmem. Kromě folklórní hudby, která logicky hraje stěžejní roli, najdeme na albu doteky dalších žánrů. Nejvýrazněji právě jazzu, který místy převezme vůdčí roli, jindy zase překvapí rockový drajv, téměř popová chytlavost, lehké dotyky klasiky či potemněle ambientní vsuvky. A ač se zde najdou i světlejší místa, celkově počin tíhne spíše k melancholičtějším odstínům, v nichž je tvorba Beránků a vlků nejsilnější.

Albu nesmírně prospěla účast více než dvaceti špičkových muzikantů a zpěváků a desítek rozličných hudebních nástrojů, včetně některých velmi neobvyklých. Bohaté instrumentální a vokální obsazení je perfektně sladěno a dodává nahrávce vskutku pestrou a obrazotvornou atmosféru. Vyzdvihnout bych chtěl především výkon Ženského sboru z Kudlovic, který sice nezasahuje do skladeb nijak zvlášť často, ale pokud se tak děje, běhá z jeho výkonu a tíživě expresivního podání mráz po zádech a ještě více umocňuje podmanivost celé kolekce.

Textově Beránci a vlci vycházejí z tradičních lidových písní z Hukvaldských a Frýdeckých Beskyd, Dolňácka či Javorníků, které občas kreativně doplní Marian Friedl svými nápady. Tematicky se lyrika často dotýká smrti či komplikovaných mezilidských vztahů, má tragický podtón a podtrhává potemněle-melancholický ráz alba. Ocenit je nutno i informativně a fotograficky velmi obsáhlý booklet, který obsahuje rovněž anglické překlady textů a v podstatě veškeré informace, které by posluchač při poslechu toužil zvědět.

Beránci a vlci přináší moderní a nesmírně nápaditou vizi moravské lidové hudby, která se řadí k tomu nejlepšímu, co zde v této oblasti vzniklo. Osobně jejich debut řadím vedle takových klenotů, jakým bylo společné album Hradišťanu a AG Fleku, Poplór od Orchestru Tomáše Kočka či Mezi horami od Čechomoru. Jde zkrátka o vydatnou porci překrásné a podmanivé folklórní hudby s přesahem k dalším žánrům a bez hluchých míst. Budu se velmi divit, pokud během tohoto roku najdu na naší scéně nahrávku, která by mě nadchla víc. A ani na té zahraniční se toho pravděpodobně moc nenajde…