Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Blackbraid - Nocturnal Womb (EP)

BlackbraidNocturnal Womb (EP)

Victimer8.5.2026
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Skladby, které se svou povahou nehodily na velké album a které mají co říct na tom malém.

Blackmetalový indián Sgah'gahsowáh a jeho hudební dítě Blackbraid se připomínají i v letošním roce. Abychom dostáli statistickým údajům, tento americký projekt má na kontě tři regulérní alba v období let 22-25, postupně označená římskou číslicí. A pak jsou tu malé nahrávky, respektive dva singly a nové EP Nocturnal Womb. O druhém velkém albu se zde rozepsal kolega Ruadek, dnes si povíme něco méně o třech nových skladbách, které jsou součástí EPka.


Dvě úvodní věci se svou temnou a niternou povahou nehodily na třetí album, proto dostaly šanci na malé samostatné nahrávce. Přidala se k nim ještě akustická verze skladby Barefoot Ghost Dance on Blood-Soaked Soil, což je vůbec první věc, která pod hlavičkou Blackbraid oficiálně vyšla. Tenkrát zaujala grafickým zpracováním, které dalo najevo, že tohle je black metal navázaný na staré indiánské tradice. Hudebně se nejednalo o nijak atypickou skladbu, jako spíš o tradičně znějící rychlý atmo black s hustým soundem a melodickou výpravností, kterou žene vpřed rychlopalná energie. Na EP ji nežene vpřed nic. Stala se z ní ohýnková balada, která se ale nezbavila své hrdosti. To aby bylo zřejmé, že spát na závěr EP se nepůjde, že bude lepší v pokoře uctít ducha původních obyvatel. A pak si pustit celé EP znovu. Srovnat si obě verze, blackovou i folkovou, je samozřejmě povinnost.

 


Hnacím motorem EP jsou však první dvě skladby. Ta titulní je důkladně temná záležitost nořící se do surového oparu atmosféričnosti. Opravdu silná a zlá skladba prohánějící se po nočních scenériích. Ukazuje zlobu a agresivitu Blackbraid, přičemž nejede bezhlavě, ale včas vsadí na houpavý rytmus očerněný ryzí zvířeckostí. A zase malé srovnání. Jak klasická mi přijde blackmetalová verze vůbec první skladby Blackbraid Barefoot Ghost Dance on Blood-Soaked Soil, která mě nechává v klidu, tak mě baví nová zlotřilá noční vize Nocturnal Womb. Ta animální energie je nakažlivá.


Druhou skladbou EPka je Celestial Bloodlust. Opět hodně útočná a divoká věcička. O polovinu kratší track jako ten úvodní, takže výsledek působí o to intenzivněji. I zde ten pevný stisk na krku na chvíli povolí, ale povaha skladby je jasná - divočina a krvežíznivost. Chcete jen agresivní a temné Blackbraid? Dvě úvodní skladby tohoto EP jsou pro vás. Chcete se uklidnit a v klidu se posadit? Dejte si akustický závěr a srovnejte si myšlenky.


Nechci tuhle krátkou kolekci detailně hodnotit a dám jen na pocity. EP Nocturnal Womb je vybudí dostatečnou měrou a to mi stačí. Smysly jsou rozhýbány, více v tuto chvíli není třeba. Blackbraid se opět připomínají zajímavým způsobem, to je třeba uznat. A jaká bude budoucnost s číslem IV na velké desce? Nechme se překvapit. V tento moment nepromarněme pobýt s Blackbraid formou EP Nocturnal Womb. Jde si to užít.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky