Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Nechci se pouštět do detailního rozboru jednotlivých písní a srovnávání původní i současné tváře osobitého spolku domácí gotické scény Bratrstva Luny. Kdysi před lety jsem slyšel kousek dema Gotická duše a bohužel kapelu zavrhl. Absolutně mi nesedlo vůbec nic. Ačkoliv jsem ponětí o krocích BL měl, kudy mě hudební kroky vedly, nic mě nenalákalo k poslechu dalších počinů. Ani přátelské propojení s XIII. Stoletím, kteří po čtvrt století patří mezi moje nejmilejší kapely, mě nedokázalo navnadit. Zároveň jsem si s chutí prolistoval jejich gothic magazin Trubadúr, přišel-li mi do rukou, a všímal si uměleckého přístupu ústřední dvojice Hraběte R.X.T. a Lorda Darkthepa ke svému projektu, potažmo celé scéně. Tohle vše mi bylo nesmírně sympatické, ale zarputile jsem se bránil s obav z marného prazážitku s kapelou. Jaká to chyba… Po kapelou zaslaném promu výročního dvojcédé Decade: Gotická duše 2006 – 2016 jsem sáhl ze zvědavosti a možná podprahově vtažen do vlčího světa jsem tušil, že teď už by to mohlo vyjít.

Uvědomil jsem si, že vlastně uteklo deset let od onoho poslechu, který mi zavřel cestu k jinak velice originálnímu spolku. Bratrstvo Luny mezi tím získalo punc kultu, rozeběhlo se po temných cestách do odlišnějších vod, než nabízelo neučesané demo Gotická duše. Důvodem k poslechu byl fakt, že druhé CD obsahuje kompletně znovu nahrané demo a nabízí i zajímavé bonusy v čele s hostováním samotného Petra Štěpána. Netušil jsem, že Maestro Xpíl je Matěj Lipský, kterého znám z Negative Face a grindových Masturbace. Všechny tyto reálie byly okouzlující a pro Garmfrosta více než lákavé. A tak to vyšlo…

Ptáte se, jak se výroční dílo povedlo? Nu, významně! První CD pod názvem Rudá růže je demo v neupravené podobě. Pro fans počinem důležitým. Gotickou duši nelze totiž sehnat. Jeden poslech mi stačil a vzpomněl jsem si na kopřivku, která mi spálila pocity. Jalové, naivní, zvukově chudé, klávesy nebrat, pěvecká nejistota… Jediný song, který mi sedl, je úvodní Bratrstvo Luny s opravdu nádhernou kytarovou melodií. Zbytek mě stále nesedí.

O to víc je zajímavé srovnání s novou verzí druhého disku Modrá růže. Zdá se, že kapela nebyla spokojena z vyzněním starého materiálu a popasovala se s ním vskutku příjemně. Zpěvy jsou náhle zajímavěji pojaté, bicí automat je pozapomenut, zvukové ošetření rovněž vytáhlo ostřejší drápky z jinak mdlého snění. Písničky jsou vlastně stejné, ale pár změn v aranžích a lepší výkony všech zúčastněných činí z některých písní zdá se až silné hity. Viz parádní Trubadúr. Fanoušci budou asi nejvíce zvědaví na bonusy, což jsou nové skladby, jeden cover a starší věc, přezpívaná Petrem Štěpánem. Tato část Decade se mi líbí nejvíc.

Přímočaré nářezy absolutně sebevědomě pojaté si prakticky na první zátah získaly moje srdce. Největší z Pierotů je rockový hit jako hrom, který mi náladou připomněl Matějovy Negative Face. Song Valkýry se bojí jde v koketování s metalovým stylem ještě dál než předchůdce. Tvrdá kytara se zde pojí s rockovou stavbou a možná až hardcorovým drajvem. Přitom se nebojí zapojit akustické kytary v refrénu. Třetím bonusem je Vampyrismus Psyché. Tento song zazněl už na debutu Goethit, ale se zpěvem pana Štěpána dostal novou dimenzi. Jeho hostování je dárkem jak fanouškům, tak i tvůrčí dvojici samotné. Aby nebylo otisku Štěpánovců málo, závěr disku patří předělávce od HNF – Pochod hrdinů. Což je kult jak prase! Bratrstvo Luny se ke cover verzi postavilo po svém a vtisklo ji svoji vlastní tvář. Tak si představuju přístup k předělávkám ... což potvrzují i slova chvály bratrů Štěpánových v osobních zprávách, otištěných v bookletu.

Dílem samostatným je pak krásné a výpravné zpracování digipaku i bookletu s tunami fotek, úryvků z historie, nějaké to povídání členů kapely atd. Výroční komplet se povedl na výbornou, a když nic, tak si získal nového fanouška v mé osobě. Ale vážně: Decade: Gotická duše nesmí chybět ve sbírce žádného z fans, neboť není pouhou kompilací, best-off nebo jen znovu nahranou starou deskou. Už jen pro pikantní bonusy a bohatě pojatý digipak se koupě dárku k výročí existence jedné zajímavé kapely se srdcem na dlani hodí.

Bratrstvo Luny toho za deset let dokázalo věru dost a já k recenzi přidám přání i s gratulací k minimálně další dekádě existence plné vzrušujících inspirací a zhmotnělých přání. Hodnocení nepřikládám, protože každý bude k dílu přistupovat jinak citově zabarvený a hodnotit odlišné detaily než autor recenze. Za mě jednoznačně palec nahoru.