Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cataract - Kingdom

CataractKingdom

Michal Z25.2.2009
Zdroj: mp3
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Mírný posun oproti předchůdci Cataract prodělali. Kreativita a nápaditost songů jde stále směrem k tuctovosti a zaměnitelnosti s kýmkoliv v metalcore davu. Hudba slušné kvality, převedeno do slovníku automobilového průmyslu – nižší střední třída.

Tak vážení musím vás uklidnit, po předchozím dílu Švýcarů Cataract s názvem „With Triumph Comes Loss“ (2004), kde se hodináři neukázali v nejlepším světle, je zde reparát, který přislibuje návrat do správné formy. Bude tomu tak?

 

Intro od počátku alba vše zalívá monumentálním zvukem. Má duše se v hutném lomozu nechává koupat. Zvuk a technika bicích dává na srozuměnou, že tady budou mít hodně velký prostor. Natažení uzávěru a kapela do nás nasype hromadu drážkovaných broků Made in Metalcore Pure. Oddechuji, mé naděje vkládané do této hordy, lehce pošramocené předchozím dílem, jsou oprávněné. Někomu čistý zvuk od Tue Madsena nesedí, ale mé senzory chrochtají blahem. Kdo má raději špinavější a surovější produkci, doporučuji předchozí album.

 

Cataract více pracují s náladou a nesázejí na první signální. Rozehrávají útok jako praví stratégové a zkušení drtiči nepřátel. V diskuzích či článcích po internetu se stále poukazuje na čerpání od Hatebreed a Slayer, mě tento fakt nijak neruší v užívání si této kovo práce. Občas se jede s nohou na podlaze, ale jak bylo řečeno, není tomu tak setrvale, jako na předchozí placce.

 

Někdy se Cataract zhmotňují ve výrazivu těžkém jako ingot křemíku. Pomalým, ale o to hutnějším řízem si zjednávají respekt. Bez zbytečných oklik vám klepají na vaše smysly a odnáší pryč nechuť jít do dalšího pracovního dne. Legie před bránou dupou ve středním tempu s odhodláním semlít nepřátele hrubšího formátu. Téměř v každém okamžiku ze skladeb prosakují pradávné thrash metalové kořeny s americkým i germánským rodokmenem. Co s takovým genetickým základem provést? Inu kosmeticky překovat do vlastní podoby nasranosti a nebezpečnosti. U minulého alba mi scházela vhodnější produkce, té se mi nyní dostalo v plné míře, navíc ubylo jednoduchosti a klišovitosti.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 3.10.16 13:25

Rozhodně souhlasím se vším napsaným jen s tím rozdílem, že pro mě byla vyloženou slabotou pouze minulá dvoudeska Z2. Pokaždé, střídavě lehko či těžko, jsem si k těm všem deskám našel svou cestu. Novinka mě ale dostává ještě o něco víc, pociťuji naplnění, jaké jsem pociťoval kdysi dávno u Infinity či Terrie. A Truth ve všech svých verzích, včetně Infinity, to je pro mě kultovní skladba. Všímám si zde geniálně vymyšlených kytarových riffů, v čele s nosnou linkou z Failure. Devin je komik, což dokázal i ve svém Cirkusu a zároveň precizní skladatel a hráč. Ano, opakuje se a ano, je pompézní, mnohdy až moc. Ale je to jeho vesmír, jeho forma vyjadřování a mě to nadále sedí. Někdo v tom cítí ztrátu oné hudební zemitosti, maskování aranžemi, já ne. Ano, jeho slabostí jsou zároveň jeho přednosti, je svérázný a svůj. Ne vždy se strefí do vkusu, paradoxně ale rozeznatelný na 100 honů. Transcendence je pro mě zásah do srdce, pouštím si to jako už dlouho nic z metalové scény. A jsem za to rád. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky