Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Chaos Inception - Vengeance Evangel

Chaos InceptionVengeance Evangel

Garmfrost12.2.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Vengeance Evangel je náladotvornou, technicky vymazlenou brutální krasojízdou...

Brutálního, nebo technického death metalu s chorobnou atmosférou není nikdy dostatek. Tyto smečky často bývají jednostranné. Sází na techniku a náladu neřeší. A naopak. Mezi sakra dobré patří američtí Chaos Inception, kteří na sebe upozornili před třinácti lety, kdy vyšla jejich druhá nahrávka The Abrogation. Tehdy mi učarovala, nicméně pod nánosem další a další muziky, starostí i radostí mi Chaos Inception vyšuměli z hlavy. Třetí album nazvané Vengeance Evangel by mělo být bráno jako krásný dárek ze starších dob, kdy kapely řádily a šokovaly svou nespoutaností. Chaos Inception ovšem nesází pouze na nostalgii nebo retro, či old school. Jsou ve své podstatě radikální pořád stejně, jakoby se na nich běh času v ničem nepodepsal.

 

chaos inception

 

Vengeance Evangel opět vydává český label Lavadome Productions. Což znamená nejen dobře pro kapelu – věřím, že se o ně Honza Fastner stará s láskou, ale také pro nás. Jeho výběr by měl být pro každého jasným signálem, že se jedná minimálně o dobrou muziku. A právě takovou je třetí nahrávka amerických hrdlořezů. Festovní nahrávkou, jakou fans brutální odnože death metalu nutně potřebují.

 

Přemýšlím, co vás při poslechu této výstavní desky liskne po hubě jako první. Chytlavá ilustrace? Cover art od pana Glomby? Delší stopáž a jedenáct skladeb? Nebo příjemně poslouchatelný zvuk, pod kterým je podepsaný Andrea Petucco a MSTR Sound studio? Nebo jednoduše to, že se nový materiál nese v lehce přímočařejším duchu než předchůdce?

 

Sestava kapely se smrskla. Zůstal Matt Barness a Garry White – ten se chopil vokálů. Bicí party výtečně nabubnoval Kevin Paradis, jehož portfolio je neskutečně bohaté. Energie Vengeance Evangel je ukrutná a doslova v posluchači vyvolává intenzivní agresi. Chtete řvát, zabít sebe nebo každého kolemjdoucího. Naštěstí je síla nahrávky taková, že vás vtáhne do sebe, přičemž nebudete schopni věnovat pozornost svému okolí. Miluju sólové vyhrávky pana Barnesse, který umí sekat jako kat, umí drtit mozky, ale také létat v oblacích. Dočkají se jeho obdivovatelé, kterým imponují najazzlé improvizace nabourávající brutální krasojízdu. Instrumenty jsou zde poměrně náročné, ale výše popsanou energií jsou snadno vstřebatelné. Své samozřejmě odvádí gurutální hluboký growl mistra Whita. Garry své hrdlo nešetří. Zvrací jako divé zvíře, mručí jako lev a řve jak na lesy… Ach, to je krásně hnusná slast!

 

Co vám mám povídat, při poslechu si budete užívat. Budete spokojeně mlaskat, jak krásně album zní. Je ponuré a obhroublé, ale čisté a ryzí jako srdce nemluvněte. Tohle je zkrátka právě takový death metal, při jehož poslechu nebudete přemýšlet vlastně o ničem. Necháte se unášet divokostí, trhat explozí nátlakové vlny a budete si užívat virtuozity i brutálního nářezu. Přitom se nejedná o žádný zběsilý extrém. Vše je sladěné, náladotvorné a technicky vycizelované. Mňam!

 

An Early Stream of CHAOS INCEPTION ‘Vengeance Evangel’ LP (2025) | PREMIERE


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.11.19 9:04

Každá kapela, především jednička na poli prog metalu, se musí posouvat. A po čase přijde doba na velký posun. Leprous ten posun načasovali na rok 2019 a bylo jasné, že už tak dost "mimostylová kapela" bude muset jít hodně dál. Pitfalls je odvážný počin, klobouk dolů. A je v něm skrytá jedna z nejlepších skladeb jejich historie (bezmálna 12-ti minutový nátřesk The Sky Is Red, který je takovým návratem ke starším deskám). Vadí mi dvě věci. Deska ale zní jednak jako sólovka Einara a druhak je zoufalá škoda nevyužít rytmiku, jakou kapela disponuje. Je tam toho málo, Kolstad využit jen částečně, což je fakt škoda. Ale v rámci posunu to asi dává smysl. Kapela chtěla odvážnou desku na hranici experimentálního popu a má ji. Počítám, že tohle bude hodně dlouho deska, o které se bude dost mluvit. A za mne neuvěřitelný pěvecký výkon, který pokud někomu barvou hlasu vadí, je to jeho škoda. Dojmy z mé strany víceméně pozitivní, deska mi dává podstatně víc než minulá Malina. Jako by se právě na Malině zastavil vývoj, zde se kapela konečně dostala o hodně dál a já fakt konzerva nejsem (a nikdy nebudu), takže kvituji s nadšením. Ve výsledku výrazná deska výrazných umělců, která je na hodně poslechů, je v tom hodně. Konzervativní posluchač ale nepobere tento vývoj, čemuž na druhou stranu rozumím. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky