Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Eitrin - Eitrin

EitrinEitrin

Garmfrost5.1.2024
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Blacková tortura s přesahy do různých směrů...

Zajímalo by mě, kdy vznikl nápad přijít s projektem, v němž spojili své síly neúnavný Vindsval,

Dehn Sora z Throane a démonická Mütterlein z např. Slashers nebo sludge bahnitých Overmars. Takřka z nenadání se objevilo info, že vychází debutové album projektu nazvanému Eitrin. Jejich debut zdobí hláška, že byl objednán k výročí dvaceti letům existence Debemur Morti. Takto už vyšlo dárkové album Ershetu a nyní tedy i jedovatý Eitrin. Mrkněme na něj.

 

Musíme si na férovku říct, že hlavní slovo může mít v Eitrin kdokoliv z trojice. Jedná se o významné veličiny s jasně identifikovatelným rukopisem. Přičemž nejhlasitěji se o slovo dere Vindsval. Oproti Ershetu, kde hrál podle scénáře vytvořenému někým jiným, v Eitrin naznačenou cestu k BAN slyšíme docela zřetelně. Ne, nebojte se, nejedná se o vykrádání sebe sama. Už jen pro specifický hlasový projev šílené Mütterlein a dravého Dehna Sory dostává styl Eitrin docela jiný rozměr a možnosti.

 

Slyšíme někdy v náznacích, jindy zcela jasně odkazy k industriálním guru Godflesh, kteří měli a mají vliv na Vindsvala v jeho nezařaditelných BAN. Industriální chlad a robotický tep se (ne)příjemně pojí s chaotickým hardcorem, nebojí se post/punku (toho je k mání více než dost) a vše je zahalené blackovým oparem. Tempo skladeb nelení, byť se nejedná o jednoznačný výplach. Je variabilní, klidně se rochní v bahně, potácí se na hraně srázu, většinou však sype jak roztrhaná peřina.

 

Vydejme se na nedlouhou výpravu do říše jedů. Sedmero skladeb (Vindsval má tohle číslo rád) se věnuje jednotlivým „jedům“, můžeme-li takto zjednodušeně nazvat nebezpečné látky typu Sarin, Muskarin nebo Phenol. Album otevírá skladba Ricin – The Bloody King of All Poison. Je o ní možné říct, že představuje všechno, co nabízí následující chvíle. Tím způsobem, že spíše poodhaluje libůstky, než by všechno vyplácala na širokém talíři. Je surová, přímá a dech beroucí. Má v sobě ingredience vzteku i chladu, je rychlá, ale ráda se plazí. Zpěvy jsou šílené. Přes extrémní křiky a výkřiky se ozývají zvrácené sbory a nemocné hulákání. Sarin se rozjíždí ambientně, posléze se přidává BAN koření a než se rozkoukáte, jste paralyzováni, všechno se vám škube a nakonec umíráte v příšerných bolestech… Konec je vítaný. Chladný předěl mezi Sarin a Cyanide – A Cracked Dam obdivuju pro jeho atmosféru. Když se rozjede chaotická jízda samotné skladby, chtělo by se říct, že se vám uleví, nicméně o tohle tvůrcům opravdu nejde. Na druhou stranu, jsme zvyklí na jiné zhovadilosti, tudíž takové hrátky vnímáme radostně a s chutí.

 

Dá se říct, že album pojí zmíněné industriálně ambientní předěly. Máme-li ovšem rádi zjednodušování otravy. Všechno má zde svůj prostor a čas. Jsou to zejména atraktivní linky kytar spolu se syntezátory, které umocňují zlé chrchly obou pěvců. Úplně jasně vidím Mütterlein ve studiu, jak s šíleným šklebem ječí do mikrofonů a vedle ní pana Soru, jak se klátí v otráveném rauši a doplňuje Marion chorály a šepoty či výkřiky. Tohle bych rád viděl na živo. Přidejte si k celkovému obrázku bubenického parťáka mistra Vindsvala - W.D. Felda a máte vymalováno. Á propos vymalováno… Okatý artwork zhotovil Maciej Kamuda, jehož oba obrázky k sáze Disharmonium od BAN hltavě prohlížím pořád dokola. Zvuk není potřeba pitvat. Mix – Vindsval a mastering – Bruno Varea, který s Vindsvalem spolupracoval na posledních deskách BAN nebo Ershetu, a na kontě má třeba Dagobu nebo hard rockové Worselder. Nebojí se toho.

 

 

Vypadalo to, že Eitrin opravdu vyšlo jen k narozkám Debemur Morti. Nicméně kuloáry před vánoci prosakovaly info plky o práci na druhé desce… Takže skvělé! Předpokládám, že se Eitrin budou snažit o minimálně podobně výtečný materiál jako na debutu. Eitrin se na své prvotině vyřádili po všech stranách. Z objednaného dárku se klube docela zajímavý projekt s budoucností. Eitrin lze charakterizovat jako blackovou torturou s přesahy k různým stylům. Album i v případě, kdy opouští metal směrem k hardcoru, zůstává zlý a náturu má temnou a zvrácenou, i když metalem prosakují post/punkové oscilace. Eitrin je tvořené třemi výraznými umělci, mezi nimiž chemie doslova pulzuje. Což nebývá pokaždé zvykem. Těším se na pokračování…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

maso / 3.2.24 13:20odpovědět

Pecka deska. Úplně jsem viděl to utrpení v Sarin...

Victimer / 5.1.24 8:51odpovědět

Dobrůtka, Eitrin mi hodně sedli. Rouhavě přemýšlím o tom, že kdyby Eitrin, Yerûšelem nebo Forhist byli vydány pod hlavičkou BAN, měl bych je ještě radši. Ale i tak, za tyhle projekty musíme stát v hlubokém předklonu. Vindsval is god.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky