Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Trance of the Undead / Chaos Perversion - Trance of Perversion

Trance of the Undead / Chaos PerversionTrance of Perversion

Garmfrost21.4.2026
Zdroj: mp3, promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Motiv II A.N.C.
VERDIKT: Hnusné, nepříjemné a zvěrské je společné album dvou odporných projektů. Oba pojí upřímná zlovolnost a uvěřitelnost. Také schopnost vytvořit sakra dobrou atmosféru, která pohltí jakékoliv pochyby.

Je libo trochu black/deathu z Brazílie nebo Chile? Nebo z obou zemí? Polský podzemní label Godz ov War Productions si přichystal zajímavé split album řádně chmurné dvojice interpretů z řad toho nejodporněji znějícího extrému. Oba spolky, respektive projekty dvou třicátníků, produkují různé pohledy na peklo umělecké i filozofické. Nejedná se o divočárny raubířské, spíše temně meditativní. Milovníky mainstreamu, ale ani příznivce tradičněji znějícího blacku či deathu ani jedna strana mince Trance of Perversion neuspokojí. Jejich styl je poměrně daleko od čistých produkcí a jasných riffů. Přičemž se nedá říct, že se jedná o amatérismus či barbarský underground. Koho neodradily moje slova ani první tóny alba, nechť se pustí do dalšího čtení i opakovaného poslechu.

 

První polovice Trance of Perversion patří brazilskému projektu Trance of the Undead, za kterým stojí multiinstrumentalista Trance of the Undead. Úvod příspěvku Trance of the Undead, skladba Retribution for the Dead (Astral Punishment), je devět minut dlouhá expozice násilí, temnoty a meditativních hlubin. Atmosféře songu odpovídá hnusná produkce, ve které je ovšem slyšet každý detail. Hluboké growly se sbíhají ve screamech, šepotech a šílených deklamacích. Většinové tempo skladby je divoce vedené. Kytary nejsou virtuózní, ani nehrají hlavní roli. Tou nejsou ani bicí či klávesy. Vše je rovnocenné. Ve skladbě jsou použity samply z mysteriozního filmu Poslední vlna z roku 1976. Také následující Grave Sacrament MMXXIV pokračuje v nastaveném stylu. Song je o dost extrémnější a přímočařejší. V náladě vnímám lásku k hororovým soundtrackům. Alespoň si to myslím a z muziky Trance of the Undead cítím. Rituální rytmy podpořené tu a tam tympány (myslím si, že jsou to ony) pomáhají skladbě umocnit duchovní vytržení. Po letmém ohlédnutí za předchozí tvorbou projektu je zřejmé, že se jedná o diskografii různých split alb, EP a jednoho full-lenght alba dobře vyváženou. Píšu si do deníčku!

 

Chaos Perversion je z trochu jiného soudku. Tedy ne hudebního, skladby navazují na znění příspěvku Trance of the Undead. Jsou více hrubé až surové. Jedná se o projekt jistého Flaurose U., který využívá různé hosty. Zde mu pohostinně pomohl Trance of the Undead, který se zhostil ambiencí, kláves, mixu i masteringu. Bicí nahrál jistý Juan Cancino a vokálů Alex Sick Insulter. Neznám nikoho. Stejně jako Trance of the Undead, i Chaos Perversion použili samply z filmu. Ve skladbě Entangled by the Roots of Death zazní samply z hororu Dead of Night. Chaos Perversion je stylově podobný Trance of the Undead. Také znásilňují starodávný death metal s black metalovou černotou. Více než prvně jmenovaní mi evokují starší počiny Grave Miasma, Temple Nightside atd. Chaos Perversion jsou však divočejší. Nebojí se ponořit do opravdu hlubokých propastí zlých emocí. Styl obou skladeb Chaos Perversion mi sedí víc než Trance of the Undead. Práchnivějící zvuk, zdivočelé rytmy a humusácký growl dobře sedí do nekromantských nálad, návratu mrtvých mezi živé a jejich ubližování blízkých. Entangled by the Roots of Death vás flákne přes tlamu a vtáhne do nehezkých rituálů. Vokály jsou stejně nelidské jako instrumentální teror. Popisovat to, co se zde děje, není zrovna nejlehčí. Těch pár akordů a rytmických variací slovy nelze vystihnout. Chce se mi řvát. Nejšílenější je doba, kdy se skladba zpomalí. Archontic Sublimation je ještě intenzivnější. Klokotání je zrůdné, kytary zmrzačené a rytmy zaostalé. Mrzácká zuřivost skladby je však natolik atraktivní, že se necháte ponížit úplně a pustíte si ji znovu a pak znovu.

 

Hnusné, nepříjemné a zvěrské je společné album dvou odporných projektů. Oba pojí upřímná zlovolnost a uvěřitelnost. Také schopnost vytvořit sakra dobrou atmosféru, která pohltí jakékoliv pochyby.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky