Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Coffin Storm - Arcana Rising

Coffin StormArcana Rising

Victimer16.5.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Trojice Fenriz, Apollyon a Bestial Tormentor vyšla z lesa a rozehrála seriózní starou doomovou výpravu, které prakticky nic nechybí.

Venku jsou noví Darkthrone, ale venku je také první album Coffin Storm. Před čtyřmi léty aktivovaná kapela, ve které pěje Fenriz, doplňován sekerníkem Bestial Tormentorem a vyklepávačem starých koberců Apollyonem. Všechno staří pardálové, k nimž kromě Darkthrone přiřadíme pojmy jako Aura Noir, Waklevören nebo Infernö. V Coffin Storm se sešli, aby se důkladně pověnovali staré doom metalové škole vzešlé z kapel jako Candlemass nebo Trouble a dodali jí správně zastaralý heavy & thrash odér. Vše epické je zároveň špinavé a šlapavé. Oldschoolově zaklínající a řezavě zadumané. Možná i mysticky kuriózní, ale hlavně těžce pod kontrolou. Fenriz čistým vokálem kyne ze tmy lesa a za ním se hrne starý, ale fungující doprovod. Hlavně ty suché pomalé přechody bicích, mňam. Stará mánička třepe do rytmu, džíska skýtá několik sepraných nášivek a vypráví, jak se tohle řemeslo má dělat.


Kapela zaparkovala u Peaceville Records a Arcana Rising je debutovým pokusem, jak si zavzpomínat na zašlé časy a přitom se nedivit, jak prosté to je. Kolekce šesti skladeb rozehraje šlapavé představení, kterému nechybí kus kytarového severu, jako třeba v hrdé hymně Open the Gallows. Norské polesí je plné nočních, čarovně působících momentů a najednou se po pěšině vyvalí trojice vyžilých metalistů věnujících se klasickým pózám. Kde já jsem jenom něco podobného viděl naposledy? Už vím, byl to Echoes sraz 2023. Tohle mám rád.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/coffin%20storm%20band.jpg


Coffin Storm mají nadhled a mají fištrón, jak se k metalové zatuchlosti postavit a nebýt za blázny. Arcana Rising je sympatické dílo, ze kterého přímo vyvěrá chuť se oddávat epice okořeněné starým přístupem. Jak se na doomové řemeslo sluší, skladby mají výpravný charakter s dominujícím pomalejším nebo středním tempem. Naprosto nenásilná a uvěřitelná varianta, jak být dobrým poslem starých zpráv a neslintat u toho vlastní tělní tekutiny. Někdy se k tomu možná schyluje, ale nikdy se z toho nestane trvalé postižení a rutina. Pánové mají schopnosti nastavené tak, aby se z Arcana Rising nestala laciná zábava a nic z jejich těl se nezůstalo válet po lese. Tam je taky vše při starém, bordel si dělej doma.


Tahle deska je zábava na úrovni. Starý metal plný radosti si s ním hrát a dávat mu duši. Pro mě jako posluchače pak tahle radost spočívá v tom, jak bez zábran a jistě materiál Arcana Rising působí. Jak se výše uvedené styly albem prolévají a navzájem se neobtěžují. Jak k sobě patří. Fenriz se nebojí výšek ani hlubší polohy, jeho postoj za mikrofonem je v pořádku a užívá si možnost ostrého "errr", nebo různých dalších vychytávek. Pěvec roku to zrovna nebude, ale jeho hrdlo skýtá slušný rejstřík, který se do této muziky výborně hodí. Šest starých výprav má poměrně primitivní konstrukce, ale dokáže v každé z kapitol rozplést zajímavý kus epické temnoty. Čiší z toho vášeň, ne kalkul. K čemu by tady byl?

 


Fenriz má tu hudební starobu v genech. U Darkthrone mám k některým deskám (a že jich je) výhrady, ale i tam nakonec vítězí pocit, že to dělají dobře a uctívají oldschool kult po svém. To samé činí i Coffin Storm. Poctivě a dobře. V jejich přítomnosti jsem se nenudil ani jednou a proplétat se touto valivě řezavou epikou mi dělalo dobře po těle. Jak pravil Bodin, tohle zkus.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky