|
|
||||||||||
S ruměncem na líci se přiznávám, že mi existence (a ta není nijak krátká) projektu The Soundbyte dlouho předlouho unikala a nebýt kolegů z redakce, žil bych životem člověka, který si občas poslechne The 3rd & The Mortal s kapesníčkem v ruce a pocitem, že se „to“ už nikdy nevrátí. Příjemně otřesen, leč potěšen jsem zkusil tohle album a čekal, co to se mnou udělá.
Trond Engum nedokáže zapřít svůj rukopis a taky není proč. Jeho předchozí kapelu jsem vždy respektoval a uctíval a The Soundbyte jsou pro mne neoficiálním pokračováním (přestože tenhle projekt už dýchal před definitivním koncem T3&TM). Pojítkem není jenom Engumova práce s kytarou a melodikou, ale i starý známý muž za bicí soupravou Rune Hoemsnes.
Pokud se člověk dostane v určitý zlomový moment k určité nahrávce, nesmazatelně se mu vryje do mozku a málokdy ji vytlačí jiné album, byť stejného interpreta, nemluvě o interpretovi jiném. V tom to má se mnou Trond těžší, protože ač to celé zní jako jeho bývalá kapela, není to jeho bývalá kapela. Možná jsem už posluchačsky rezistentnější nebo se mi v uších jeho předchozí práce uvelebily komfortněji ... kdo ví? Každopádně se mnou tato, již čtvrtá dlouhohrající od The Soundbyte nezacloumala TOLIK, jak bych při vyslovení jména jejího autora předpokládal. Přesto jsem ale spokojen.
Během poslechu se noříme do nádherné severské melancholie, rozvážným tempem, odpovídajícím rytmu kompozic, se procházíme odkvétajícím rašeliništěm na obalu, míjíme nehybnou vodní plochu, podobnou obrovskému zrcadlu ... a to vše pod mračící se oblohou. Ta je neklidná a zneklidňující, stejně jako tu nervní a tu poklidné experimentálně doomové plochy hudby samotné. Odlehčené bicí udávají otrocky monotónní tempo, které snadno přivede posluchačovu mysl do jakéhosi transu, pochopitelně ne nepodobnému tomu z alb Painting On Glass (1996) či In This Room (1997). Jemný ženský vokál je mrazivý a přitom tak laskavý, jak jen může být náruč samotné smrti pro zbloudilého a hladového polárníka uprostřed nekonečné pustiny.
Kytara čaruje na první poslech ne až tak nápadné melodie, zvukové stěny se přelévají. Občas ztichnou a nechají prostor čistému vokálu a podivným industriálním zvukům. The Soundbyte kreslí obrazy. Vidím na nich zadumanou přírodu a cítím z nich melancholii opuštěných fjordů. Solitary IV prostě stojí za poslech. Nastražte uši a na chvíli se zastavte!
A dovolte malé soukromé ohlédnutí: jsem rád, že se uzavřel jakýsi kruh. V roce 2009 jsme se na Brutal Assaultu dali do jakés takés řeči s kapelou Atrox, jejíž album Binocular mne tehdy dostalo. Když jsem kytaristovi chválil aktuální desku, skromně se mi omlouval, že on tam nehraje a že on se věnuje svojí kapele, která se jmenuje The 3rd & The Mortal ... a já šel do kolen, protože KULT! A dneska když se dívám na staré společné foto, je mi jasné, že tomuto člověku teď recenzuji čerstvou desku. Pomyslně a na dálku smekám...
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Daniel / 19.7.17 13:32odpovědět
Nádherná záležitost, v Norsku nakonec nic špatného snad ani nevzniká. Jediným minusem je, stejně jako u předchozího alba, krátká stopáž. Té krásy bych vydržel mnohem více(-:. V každém případě není těžké tvorbě Soundbyte podlehnout.
Victimer / 16.7.17 11:02odpovědět
Taky u toho ještě zůstanu, protože tohle je varianta hudby, kterou je třeba zkoumat a mám k ní blízko. Jestli se vše povedlo ale zatím neumím říct.
Bodin / 14.7.17 8:01odpovědět
Mám slabost pro podobné žánry. Zatím nejtemnější věc z dílny The Soundbyte. Album, u kterého budu trávit vícero času.
-Ruadek- / 13.7.17 17:56odpovědět
Táhne se to jako asfalt na podrážce. A je to fakt poslouchatelný. Prozatím vstřebávám a porovnávám s T3&TM.
Label:Temple Of Torturous
Vydáno:Červen 2017
Žánr:dark experimental metal
Trond Engum - kytary
Rune Hoemsnes - bicí
Tone Ase - vokál
Kirsti Huke - vokál
1. Fanfare
2. Descending
3. North
4. Lamentations
5. Floating
6. Estranged
7. Solitary
Grand Magus
Triumph And Power
Wolverine
Machina Viva
Agalloch
Pale Folklore
Martin Gore
MG
Laibach
The Sound Of Music
Demimonde
Cygnus Oddyssey
Sâver
They Came With Sunlight
Divine Ascension
Liberator
Year of No Light
Tocsin
Archvile King / Simulacre
Simulacre/Archvile King (split)
Tears Of Styrbjørn
Tears of Styrbjørn (EP)
Během února a na začátku března proběhne malé tour slovenské kapely Ramchat, která jím představí novou desku Krveľ. Rozpis zastávek máte níže, detaily...
1.2.2023První vlaštovka od nové domácí post-hardcore formace asVra se jmenuje Sebeclam a k poslechu je ZDE.
1.2.2023Na MetalGate před dvěma dny oficiálně vyšla nová deska Antigod, která je pro fanoušky kromě digitální edice k dispozici v digipakovém CD. Podrobnosti ...
31.1.2023Po reedici na CD z roku 2017 se na Pařát Productions rozhodli vydat album Vacuum (1995) i na gramodesce. Ta bude klasicky černá a vyjde v průběhu květ...
27.1.2023Finská kapela Vorna, hrající melodický metal na pomezí pagan / black / folk, vydá v dubnu na Lifeforce Records svou čtvrtou řadovku Aamunkoi, z níž si...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.