Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jestli má lidstvo padnout v prach, pak je název tohoto finského projektu více než odpovídající. Plky o konci života na planetě bych protentokrát nechal stranou a dal rozezvučet poselství chlapíka jménem Antti Loponen, jež má celé tohle uskupení na svých bedrech. "Poslední sezóna" je třetím dlouhrajícím diskem a co jsem měl možnost slyšet, tak tím nejpovedenějším a skvěle reprezentujícím. Dohady o stylovém zařazení bych skončil u termínu post metal, pod kterým ať si každý vybere dle svého uvážení. Já v charakteru slyším zejména věčný boj jemnosti a atmosfér vs. tuhá metalová negativní kolona riffů, jejichž první základy položili otcové všech dospívajích sludge kapel - Neurosis.

Z tohoto pohledu tedy nepřinášejí CONSCIOUSNESS REMOVAL PROJECT (dále jen CRP) vůbec nic nového, ale forma jakou vše vyjadřují už za pozornost stojí. Tenhle týpek z Tampere má prostě v mnoha věcech jasno a ucelenou představu, jak se se vším poprat. Za poslední dobu jsem zaznamenal dvě kapely, jež bych přiřadil k odkazu mocných Cult Of Luna - a to Solstorm a právě CRP. Solstorm se tlačili do odlišností směrem kombinování různých ruchů a vůbec většího podílu noise prvků do metalové zkázy. CRP jdou na vše rafinovaněji a jejich přístup se mi jeví jako více vyhovující. I oni působí kompaktně a drží se dané linie, ale vodí nás i po velmi vzdálených zákoutích.

Dotkeneme se společně post rockové aleje podzimních stromků, necháme v uších rozeznít houslový klíč, aby atmosféra byla ještě dojemnější a v neposlední řadě se vydáme na cestu burácivých nálad, jejichž vzájemné propojení je docela silné. Musím říct, že přístup CRP jsem si oblíbil a pokud dělím zrna od plev, tento finský projekt je rozhodně na té plodné straně misky. Právě na třetí desce se podařilo dotáhnout to, co se na minulých nahrávkách jen naznačovalo. "The Last Season" je deskou mnoha barev, vyvolávající mnohotvárnost pocitů a vrhající lidskou mysl jak směrem ke vzteklým reakcím a negativnímu způsobu myšlení, tak ke snění a "snad" lepším zítřkům. Snad se jich dočkáme, spolu s názvem alba, skutečně jen snad...

Ještě bych se zastavil u coveru nahrávky, který je svým vyobrazením zničující. I on není bůhví jakým originálem (vzpomeňme na Obituary a "World Demise"), ale stejně jako tenkrát, i tento obrázek si mě dokonale získal a aspiruje u mne na to nejlepší, čím byla deska letos obalena. Hotová apokalypsa, je pozdě dojít na vrátnici během poplachu ve fabrice, je příliš pozdě... Ovšem zpět na vážnou notu. CRP a jejich poslední dítko si vaši pozornost jistě zaslouží. Pokud toužíte po moderní a neobyčejné post metalové atmosféře, pusťte se do studia, Antti je dobrý učitel.