|
|
||||||||||
Nymphetamine představuje v diskografii Cradle Of Filth jistý mezník. Je to album, na které jsem si do dnešních dnů nebyl schopen utvořit nějaký názor. Rozhodl jsem se proto tuto problematiku jednou provždy rozseknout. Nabízím vám tak řádky, ve kterých bojuji nejen sám se sebou, ale především s tím, co mi tahle kapelu v roce 2004 naservírovala. Vzhledem k mému věku asi bude dost trapné tvrdit, že jsem ze „staré školy“, ale i tak toto tvrzení použiji. Ptáte se proč? Protože mi nová vizáž kapely, poněkud nesedí a nevoní. Podívejme se hlouběji na okolnosti, které doprovázejí desku Nymphetamine a především pohlédněme do jejích útrob.
Nymphetamine, Nymphetamine…co to vlastně probůh znamená? Co je to za novátorský termín, který dosud nebyl vyřknut a v učebnice zapsán? Vcelku nic složitého za tím hledat nelze, pouhopouhá slovní hříčka, za kterou stojí spojení dvou krásných slůvek nymfomanie a amfetamin. Zajímavé slovní spojení zdánlivě neslučitelných výrazů. No nic, pokračovat budeme drobnými změnami, které se odehráli kolem kapely v tomto nymfomanicko-amfetamínovém období. Předně je to opět změna labelu. Sony se projevilo zřejmě jako nedostačující a tak se kapela upsala pod neméně honosného opatrovníka – Roadrunner Records a svůj debut pod tímto podporovatelem pojala vcelku giganticky. Tentokrát se však neujala žádného konceptu a předem promyšleného příběhu. Je to tedy po dlouhé době řadové album zcela bez konceptu, poslední takovou deskou, byl totiž debut samotný. Ku nahrávání byl přizván orchestr a pěvecký sbor. Orchestr jménem The Vulgarian Philharmonic Orchestra tu však nemá takový prostor, jako symfonické prvky na díle minulém. Pěvecký sbor, je spíše jen takový malý ansámblek čítající dohromady šest hrdel a tvoří spíše chorální doprovod než cílené vlastní pasáže. Takže Therion to není. V neposlední řadě musím vzpomenout i zbylé hosty podílející se na celém počinu. Jako obvykle se jedná o Sarah Jezebel Devu, vedle níž si ve dvou skladbách zapěla i věru pohledná Liv Kristine Espenaes Krull . Jako host je ještě uveden herec Doug Bradley, který svým recitálem obdařil taktéž dvě skladby titulní a předpředposlední. A když už jsme zase u těch jmen nezbývá než připomenout i aktuální sestavu, do níž toho času přibyl nový druhý kytarista James Mcllroy. Kapela kdesi uváděla, že toho sice příliš na desku nenatočil, ale ruku k dílu také přiložil a na nějaký ten pátek v kapele i zůstal. Nuže rekapitulujme si dosavadní stav Cradle Of Filth: Dani Filth – zpěv, Paul Allender – kytara, James Mcllroy – kytara, Dave Pybus – basa, Adrian Erlandsson – bicí a Martin Powel – klávesy, mimo to natáčel i kytary a tvořil celkové aranže.
Jako vždy mi uhranul krásný obal celého alba, který hodnotím snad jako to nejlepší, co se vlastně povedlo. Ale nepředbíhejme. Čekal jsem ohnivou smršť divokosti a štěkání, který z tohoto obrázku sálá. Očekával jsem tajemnou auru amfetaminu a chlípnou vůni nymfomanie. Ne, přátelé byl jsem zklamán a odbyt mrzkým heavy gothic metalem. Jistá nedůvěra se začínala drát na povrch už při předešlém o rok mladším zářezu v diskografii. Osud kapely se nadále začal měnit ve zcela nejasné kontury. Samozřejmě i tady funguje jin a jang a tak vlna odcházejících starých dobrých pravověrných fandů, sledujících kapelu od jejích počátků, byla nahrazena a nebojím se říci, že i převršena novou příchozí vlnou dosud neznalých mladistvých. Moc dobře si pamatuji, to období, kdy se pojednou začala z tajemných zákoutí nořit loga Cradle Of Filth a snad i jim podobná imič. Tenkrát jsem si říkal, že je to fajn, že je to vlastně dobře, že je takový zájem o tuto kapelu. Co mi však tehdá nedošlo, že komerční úspěch Nymphetamine vzal za své a de facto nic jiného tito uctívači dosud neslyšeli. Bylo to období, kdy se má nedůvěra ve světlejší zítřky kolem kapely prohloubila a skupině se dosud nepodařilo tuto skepsi nikterak zlomit, ba naopak. To všechno jsou pochopitelně mé osobní subjektivní pocity a názory. Kdybych dosud poslouchal jen Green Day, Sum41, Offspring, System Of A Down a podobné byl bych neskonale rozemlet tak „tvrdou a agresivní“ muzikou.
Jasně, deska je našlapaná divokostí v kontrastu s něžnou melancholií. To pánům od špinavé kolébky šlo vždycky náramně dobře. Ale ta tam je ona pověstná zlověstná aura starších alb, pryč je zběsilý štěkot doprovázený nervózním klávesovým black metalem. Výše jsem uvedl pojem heavy gothic metal a zatímco označením si stojím. Najdeme zde totiž klasické heavy metalové postupy, které jsou jen malinko rozvedené do občasných delších skladeb. Gothic metal tu zastupují chorály a vlezle použité klávesy. Jsou tu momenty, kdy mně jejich zvuky prostě vadily. Víceméně jsem i těžko trávil kombinaci melodií a tvrdších pasáží, rádoby drsné a zběsilé pasáže totiž znějí jedna jako druhá. Nějak mi chyběla tendence kombinovat pěkné melodie s rychlým feelingem. Zkrátka a dobře Cradle Of Filth si utvořili novou tvář. Není to zas nějaký extrémní skok, ale přesto se už nacházejí kdesi jinde, než jsou mé hranice kladného vnímání. Sázejí na jistotu a moc dobře vědí, které směřování jim přinese růže. Nová éra Cradle Of Filth se otevírá.
Letem světem si ještě prosvištíme celkovou náplň. Po intru, které mi pro tentokrát přišlo absolutně nudné, přichází jakoby nejdrsnější skladba celé nahrávky Gilded Cunt. Tady se pánové vystřihli jakožto tvrdí mazáci, ovšem tuto grimasu jim nějak nevěřím, jelikož ze skladby číší jakási nabubřelost. Kde mi však zůstává rozum stát, je šestá věc Nymphetamine (Overdose). Vyloženě nerozumím kompozici této skladby. Mám rád větvené skladby a nikterak mi nevadí jejich předlouhé trvání. Jmenovat bych takové opusy mohl poměrně dlouho, ovšem v tomto případě se zdá, že jsou to dvě zcela odlišné a navzájem se odpuzující práce. Ona vprostřed hrající píseň, ke které se později vrátíme, zní skutečně úplně jinak, než samotný začátek a závěr skladby. Nadále se mi příliš nezamlouvá předposlední skladba Mother Of Abominations, kde k jejímu konci doznívají pouze jakési elektronické zvuky, které mi do celkového vzezření kapely poněkud nesedí. Blíží se poslední závěrečná skladba Nymphetamine (Fix), což je vlastně prostředek – výřez z výše zmíněné Nymphetamine (Overdose). Tato skladba sama o sobě nezní vůbec zle. Ale uvědomme si, že tento song pochází z dílny Cradle Of Filth. Tato skladba je založena na vyloženě hitovém charakteru a jakoby se zdálo, že je to jakýsi cover, než vlastní tvorba. Zcela se vymyká dosavadnímu hudebnímu pojetí a prezentaci kapely, zvláště když si připomeneme, že je zde v nebývalé míře použit ženský hlas. Jsem z toho takový rozpačitý. Avšak zcela si mne podmaňuje nádherný hlas krásné Liv Kristine Espenaes Krull. Není divu, že se tato skladba stala předmětem pro vizuální provedení. A tak vznikl klip. Jen pro úplnost uvádím, že se píseň objevila na soundtracku k filmu Resident Evil: Apokalypsa. Mimo to byla skladba v roce 2005 nominována na cenu Grammy.
A aby toho čtení nebylo málo, závěrem uvádím bonusové skladby, které se zjevily na limitovaných edicích: Devil Women (Cliff Richard cover), na které si bokově zapěl samotný King Diamond; Soft White Throat; Bestial Lust (Bitch), což je další cover za jehož originální verzí stojí legenda jménem Bathory; Prey; Nymphetamine (Fix) tentokráté v podání hrdla Sarah Jezebel Devy (asi jediná skladba, která by mne z oněch bonusů zajímala); Mr. Crowley, další cover tentokráte na interpreta, kterého snad ani uvádět nemusím, ale přesto to udělám – Ozzy Osbourne.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Roadrunner Records
Vydáno:Září 2004
Žánr:gothic black metal
Dani Filth - zpěv
Paul Allender - kytara
James McIlroy - kytara
Dave Pybus - basa
Adrian Erlandsson - bicí
Martin Powel - klávesy
01. Satyriasis (Intro)
02. Gilded Cunt
03. Nemesis
04. Gabrielle
05. Absinthe With Faust
06. Nymphetamine (Overdose)
07. Painting Flowers White Never Suited My Palette
08. Medusa And Hemlock
09. Coffin Fodder
10. English Fire
11. Filthy Little Secret
12. Swansong For A Raven
13. Mother Of Abominations
14. Nymphetamine (Fix)
Cradle Of Filth
Midnight In The Labyrinth
Cradle Of Filth
Darkly, Darkly, Venus Aversa
Cradle Of Filth
Dusk... And Her Embrace
Cradle Of Fear
Zapomenutá dema? 8. díl: Cradle Of Filth
Cryptoriana World Tour 2018
19.1.18, Ostrava, Garage Club
Herod
Iconoclast
Darkthrone
Eternal Hails......
Palus Somni
Monarch of Dark Matter
Asagraum
Veil Of Death, Ruptured
Phal:Angst
Whiteout
Unhold
Here Is The Blood
Deathmetalová mašina Demonical zveřejnila video a dvouskladbový singl se skladbou Välkommen Undergång (Live), který se objevil na všech streamovacích ...
4.2.2025Sedmý ročník Front Line Festu proběhne 28. března v pražské Modré Vopici a o den později v Brně, v klubu Melodka. Na obou akcích se můžete těšit na po...
1.2.2025Pestilence představují nového kytaristu. Stal se jím Max Blok (Alkaloid, Dark Fortress), který nahradil Rutgera van Noordenburga. Pestilence v současn...
1.2.2025Polský sólo black-metalový projekt Pusta Noc debutuje s koncepčním albem Speculo Magicas (2025), které zhudebňuje legendu šlechtice Twardowského, co z...
1.2.2025Řecká psychedelicky-rocková kapela Naxatras vydá v únoru na Evening Stars Records své nové album pojmenované lakonicky V a při té příležitosti zveřejn...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.