|
|
||||||||||
Pojmenovat svou kapelu Deathcrush, nota bene v Norsku, chce patřičný kus ... vlastně ani nevím čeho. Odvahy? Nesoudnosti? Vyšinutosti? Tihle Deathcrush jsou tři, pokud vím, nemají nic společného s Mayhem a pokud jde o hudbu, tak volí zcela jiné výrazové prostředky. Možný jednotící prvek by mohl být ten, že při jejich poslechu vám nemá být úplně dobře. Ale každý na to jde z úplně jiného konce.
V jednom zahraničním textu, který si kapela mimochodem cituje na svém bandcampu, se dá dohledat pasáž, v níž se o Deathcrush píše jako o one of the coolest bands I've ever seen ... they have created riot music for the 21st century. Což samozřejmě berte tak, že to někdo píše z nějakého svého vlastního důvodu, stejně jako já nemám problém zase z jiného důvodu napsat, že pro mě teda nejvíc cool rozhodně nejsou. Aniž bych vlastně věděl, co pro mě je nejvíc cool, protože si podobné dělení nesestavuju. Nicméně na otázku, jestli mě jejich deska Megazone zaujala, bych dokázal upřímně odpovědět že ano, ale jedním dechem dodávám, že mě její obsah nepostavil do pozice, v níž bych měl možnost volby.
Deathcrush jsou totiž provokativní a provokativně mají postavenou i svou první velkou desku, která spojuje svět rocku se světem taneční elektroniky a dělá to způsobem nanejvýš nepohodlným. Tedy nepohodlným navenek. Celý záměr alba je provokovat - disharmonií, kombinací vlivů a stylů, zvukovou ostrostí, diskomfortem při poslechu, vizuálem - a v důsledcích tedy zaujmout. Vezměte si skladbu Filthy Sweet, a zkuste, jak dobře vám u ní bude. Jen podotýkám, že patří k těm hodnějším a že na opačném pólu stojí kousek Push Push Push. A taky podotýkám, že Marilyn Manson na svých starých deskách dělal něco hodně podobného, a že podobně pankáčsky fungovala třeba jeho deska Portrait of an American Family. A že když si pustíte třeba věc Dump, možná si vzpomenete na rovněž na devadesátky a třeba na Prodigy. Tedy nic nového pod sluncem, jen lehká obměna nástrojů, technologií, posun v technických možnostech, trocha svižně tepajících rytmů, ale principy a podstata zůstávají zachovány.
Čímž se vracím někde na úvod svého psaní a k důvodům, proč tuhle kapelu (a nahrávku) jaksi nedokážu považovat za něco extra, byť by se tak ráda tvářila anebo by ji za to někdo rád vydával. Z mého pohledu jde totiž jen o nově přebalené starší zboží, což ale nemusí vadit, když o tom víme a tenhle limit tolerujeme. Megazone svým nasazením a snahou profackovat kohokoliv, kdo se dostane do její blízkosti, vzbuzuje sympatie, tedy za předpokladu, že v rockové (a příbuzné) muzice máte rádi provokaci a drzost. A tahle parta drzá je, řekl bych, dost. Anebo si provokaci zvolila jako marketingový záměr a zkouší, co z toho vzejde. Možností je hodně, vybrat si může každý z vás.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Apollon Records
Vydáno:Květen 2019
Žánr:noise rock / punk / electro
Pelle Bamle - baskytara, hlas, nástroje
Vidar Evensen - bicí, hlas, synth, sampler
Linn Nystadnes - kytara, hlas, klavír, sampler
host:
Bo Holm - cello (5)
1. EGO
2. PushPushPush
3. Khmer Rich
4. Dumb
5. Filthy Sweet
6. Bedpost
7. Trust Me
8. Daemon
9. State of the Union
Whiskey Ritual
Narconomicon
Nekola
Lidémoni
XIII. Století
Dogma
Toy
Join the Dots
Macbeth
Neo-Gothic Propaganda
Torche
Restarter
Misery Index
The Killing Gods
Cradle Of Filth
The Principle Of Evil Made Flesh
Pando
Rites
Infer
Aeon of Deathless Blight
Martin Gore
MG
Dříve avizované album Total polských post/blackers Entropia vychází 17. března na Agonia Records.
6.2.2023V březnu vyjde finským melancholikům Hanging Garden nové album The Garden. Mrkněte na klip se skladbou The Fireside, coby ochutnávku z připravované no...
2.2.2023Festival Enter The Eternal Fire pozvolna roste a stejnou měrou odtajňuje soupisku velice zajímavých jmen, která se na volyňském podiu ukážou. Studujte...
1.2.2023Během února a na začátku března proběhne malé tour slovenské kapely Ramchat, která jím představí novou desku Krveľ. Rozpis zastávek máte níže, detaily...
1.2.2023První vlaštovka od nové domácí post-hardcore formace asVra se jmenuje Sebeclam a k poslechu je ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.