Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Divine Heresy  - Bringer of Plagues

Divine Heresy Bringer of Plagues

Michal Z9.9.2009
Zdroj: CD (promo)
Posloucháno na: Sony CDP-315; Technics SA-EX140; Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Album spoléhající na produkci, učebnicově pokulhává skladatelsky, nenabízí žádný moment překvapení. Akademicky slabý klon domoviny Cazarese – Fear Factory.

Můj milý Dino. Děkuji ti za další blyštivý dárek. Už mě prosím další neposílej, podobných mám už dost. Stručné a výstižné navedení, kudy se budu ubírati při líčení pocitů z nové (druhé) placky formace Divine Heresy, sdružené kolem Dina Cazarese, jenž si své ostruhy vysloužil za činy v domovských Fear Factory. Dino nyní v duchu, více pruhů, více… obsluhuje osmi strunnou milenku…. Bude to stačit?

 

Fear Factory je sousloví, které se neustále vynořuje při potápění se do mohutných hloubek alba „Bringer Of Plagues“. Úvod alba dává ihned signál, kudy se bude vše ubírat a žádný poctivý „faktorista“ nebude mít problém s čitelností jednotlivých songů. Spíše bude trpět. Rád bych si užíval vycizelovaný mohutný zvuk, kterému je nutno vytknout přemrštěné bicí, které do pozadí zatlačují práci Cazarese. Je ovšem pravda, že Dino toho zase tolik nepředvádí, aby dominoval na podstavci. Pouhé recitování z vlastních knih mi zdaleka nepostačuje a urputná snaha podobat se své mateřské kapele, zabíjí celou snahu bez naděje na odvetu.

 

Divine Heresy - „Facebreaker“

 

Nový zpěvák Travis Neal vládne solidním hlasem a jeho variabilita je slušná. Ale ať už to je zpěv, nebo rejstřík bicích, vše se stále úzkoprse drží toho, co už dávno vyprodukovali Fear Factory (FF), nebo se to tomu okatě podobá. Po první skladbě není nutno poslouchat dále, bude už jen přežvýkávána a rozebrána a její komponenty jsou použity do staveb následujících. Snad jediná inovace je roubování metalcoru k melodickým líbivějším skladbám („Darkness Embedded“). Vrtkavý rytmus bicích s mohutnými dvojkopákovými palbami je často až strojově nudný, chladný a po čase je nepříjemný. Ve FF podobné figury byly zapasovány do míst, jejichž atmosféra smrděla chladným industriálem. Divine Heresy jsou jen samoúčelné hraní pro efekt. Necítím z hudby hloubku, jen slušné řemeslo vyleštěné k dokonalosti chirurgického nástroje.

 

Trocha naděje mi doutná při industriálně načuchnuté mršině „Anarchaos“, kterou je možno vynést na vrchol alba, je celkově temnější, uvěřitelnější a bicí nepůsobí tak nelidsky. Kytarové podladěné motivy drhnoucí dno stupnice, ve mně vyvolávají dávné vzpomínky na Panteru a jejich skladbu „I´m Broken“. Druhým silnějším článkem chatrného řetízku je úvodní song „Facebreaker“ se zajímavou neotřelou krkolomnou kytarovou linkou. Komplet písní působí prázdně a zbytečně, pod úchvatnou slupkou se nachází neživý organismus, jehož orgány nepodléhají evoluci, ale klonování.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Sargariel / 21.6.14 15:23

Pro mě osobně přes veškeré + a - vskutku nad očekávání parádní matroš, jehož jedinou slabinou je "pouze" ono již tolik zmiňované ozvučení programovaných bicích. Škoda, že se kapela nevyjádřila k absenci drumsmana Honzi Kapáka... Ale i to je spíše jen takovou kosmetickou vadou na kráse a dokonalosti. Songy jež by albu neublížily, kdyby na něm nebyly, bych si dovolil označit XMZ a Nengemengelengem. Vcelku jsem však z Vagus Vetus upřímně nadšen - originální Master's Hammerovské melodie, bravurní Františkova lyrika a tak trochu "okultně" pojatá atmosféra tohoto díla mi nepřestává vyrážet dech po každém dalším a dalším poslechu (např. Panuška)... Děkuji za něj pánové.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky