Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Existenci Editor jsem zaznamenal už na začátku devadesátek, kdy jsem se hodně zajímal o československý mazec. U nás těch lepších band bylo dost a některým tvůrčí oheň hoří doposud. Co se týče slovenského metalu, až na pár výjimek se mi těch extrémních partiček moc nelíbilo. Na Editor jsem narazil při recenzi v nějakém fanzinu (tuším, že to byl Riff Raff) a jejich demo Temple of Abomiantion si na kazetě objednal. Ničím mě tenkrát nezaujalo a já kapelu vypustil z hlavy.   

Letošní návrat do staré školy je vlastně mým prvním pořádným setkáním s Editor. O to větší překvapení je, že z thrashe zbyl jen kousek a většina materiálu se nese spíše v hardcorově šlapavém rock & rollu. Z každého momentu je znát letitá zkušenost a hravá lehkost v přístupu. Stylově jdou pánové hodně mimo mne, ale to není důvod k nějakým „hejtům“.

Novinkové album obsahuje deset válů na ploše cca půl hodinky ve stylu, který byl moderní před více než dvaceti lety. Vypalovačky většinou uhání ve středním tempu a vyzívají posluchače ke skákání, houpání, či do kotle na pogo taneček. Kapela sama v písních zpívá, že tohle je baví a přesně tohle jsou oni. Jak se říká – komu se to nelíbí, ať p.del políbí. „Staří“ pánové toho za skoro třicet let prožili hodně a dostali chuť vrátit se k tomu, co jim jde nejlíp a co jim dělá největší radost.

Očekávejte tedy spíše něco, co působí poněkud staromilsky, možná naivně upřímně, je prosto rafinovanosti a složitosti. Starší hašišáci si utřou slzu dojetí a mladí udělají líp, když se Old School obloukem vyhnou. Editor oprášili zavátý bigbít, ale kupodivu se jejich skladby nenesou v tzv. agro metalu, který slýchávám od kdysi zajímavých spolků víc než často. Celá deska tepe v energickém tahu na branku, ve kterém se čas od času objeví i nějaký ten zajímavý nápad, jako třeba ve vyčnívající řezbě Lemmy. Být takové celé album, jsem spokojený.

Texty se budou líbit těm, co rádi skandují, nebásní a neradi metafory a složité myšlenky. Více se v nich nebudu raději pitvat. Pro Old School  jsou asi dostačující. Revoluce v nich vlastně není vůbec revoltou, ale opravdu jen prachsprostou zábavou. Jak už jsem psal – ber nebo nech bejt!

Booklet obsahuje vše podstatné, co potřebujete vědět a znát. Texty jsou doplněny legračními obrázky, skandujícími fans a motivy z hudebního světa. Nic závratného, ale ani špatného. Předpokládám, že kdo čte tuhle recenzi, je větším znalcem Editor a má je naposlouchané daleko víc. Udělá si určitě lepší obrázek, zda je dobře, že se vrátili do starých vod, nebo by bylo lepší, kdyby kapela pokračovala v melodičtějším stylu předchozích let.