Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Fyrnask - VII: Kenoma

FyrnaskVII: Kenoma

Garmfrost25.6.2021
Zdroj: CD, 4-panelový digipak, mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: mini věž, phone, PC
VERDIKT: Zuřivé hradby hudebních stěn nepropustí sebemenší závan lidskosti.

Na německé Fyrnask jsem slyšel ze všech stran samou chválu. Dokonce i z těch nejpřísnějších kruhů se ozývalo pochvalné mručení. Přiznám se, že německý one-man projekt s islandskými texty, potažmo blackově okultně zaměřený hukot s přesahy k dark ambientu mi spíš naháněl strach, než by mě navnadil k pozornějšímu průzkumu. Nicméně zřejmě náhodou (nebo něco létalo vesmírem) jsem na youtube klikl na Fórn a já se zamiloval. Zrovna v ten okamžik jsem pochopil, že bylo velkou škodou (mojí), že jsem se Fyrnask vyhýbal. Fyrnd je bourák, co na všechny nástroje nejen že umí skvěle hrát. On s nimi maluje obskurní obrazy. Má výtečnou představivost a ona stylizace k islandské scéně vlastně ani nepůsobí trapně. Ač je tvorba Fyrnask dokonale atmosférická, je zároveň notně bouřlivá až blasfemická. Zloba z nahrávek doslova stříká. Zloba textů není ovšem v ničem blbá a nerudná. Texty nabízejí starou poezii, magii přírody i lidské vědění. Po naposlouchání předchozích desek jsem pochopil, že se zde rodí láska na celý život. Letošní novinka VII: Kenoma nemá svoji pozici v ničem jednoduchou. Příznivci Fyrnask očekávají pouze nejvyšší kvalitku, protože laťka byla nastavena proklatě vysoko.

 

Fyrnd tentokrát nechal bicí nástroje na starosti hostu Fabianu Schulzovi, který je zároveň odpovědný také za mix nahrávky. Jistou změnu jeho rytmické umění projektu přineslo. Nechci si samozřejmě hrát na všeznalce a přiznám se bez mučení, že kdybych neměl před sebou booklety nahrávek, že bych něco poznal. Bicí jsou jiné, ale klidně bych to přisuzoval faktu, že se Fyrnd zlepšuje. VII Kenoma má krapet odlišný scénář než předchozí nahrávky. Bylo zvykem, že se kratší ambientní instrumentálky střídaly s delšími zpívanými blackovými vichřicemi, které ambientem samozřejmě rovněž oplývaly. Skladeb na VII Kenoma je pouze šest na hodinové ploše a tím pádem jsou skladby komplexní. Úplné. Jednotlivé pasáže se přelévají, nelze poslouchat skladby jako takové. Je potřeba dát album celé naráz. Dvojice klipů, které vyšly k VII Kenoma, podle mě nedávají valného smyslu tomu, kdo neslyšel kompletní album. Jedná se o ponory do podstaty. Musíte zároveň vědět, že se v textech nevydáme na drakaru mezi seveřany, ale navštívíme perskou mystickou poezii.

 

 

Zuřivé hradby hudebních stěn nepropustí sebemenší závan lidskosti. Ač pozornému neuniknou éterické melodie, základem je běsnící vulkán a chladná aura pradávného zla. Skučivé skřeky útočí zpoza kytarového hlomození zakomponované do velice širokého spektra harmonických hrátek. Schulz umně kytary i klávesové plochy doprovází tu rytmickým duněním, tam šamanským klepáním, ale většinou sype jako pravý severský blizard.

 

 

Ano, skladby jsou ve své podstatě docela složitě promyšlené, není však nutné bát se, že nelze VII Kenoma vstřebat. Stačí se nechat vést náladou a postupně na sebe nabalovat jednotlivé detaily. Je otázkou, zda je nutné detaily vůbec řešit. Jestli není lepší se právě unášet rituální silou, která v případě nového díla Fyrnask nepůsobí levně a manéžovitě, jak je v poslední době u podobně založených kapel zvykem. Fyrnask se na svém posledním díle daří čarovat umělecky, pocitově, aniž by bylo potřeba řešit, zda je vše uvěřitelné či nikoliv.

 

kenoma

 

Kapitolou samou o sobě je vymazlené zpracování digipaku, na kterém Ván Records nešetřilo. Je ve své podstatě minimalistické i bohaté. Když se vrátím k otázce, jestli se Fyrnask nastavenou laťku podařilo překonat, podle mě ne. Fyrnask se s Fórn dostal strašně daleko. Novinka VII: Kenoma ovšem v ničem za předchozími nahrávkami nezaostává. Jen není lepší. Je jiná, delší, mohutnější a nepřístupnější.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 5.7.21 6:30odpovědět

Uhrančivá záležitost.

Karlos / 28.6.21 15:36odpovědět

Ty jo, neznal jsem, ale je to fajnový black. Hodně dobré.

Ho! / 27.6.21 4:57odpovědět

Vynikající!!!

Póvl / 25.6.21 14:13odpovědět

Nó, VII Kenoma je deska moc pěkná. Fórn taky. Moje nej asi ale zatím zůstane Eldir Nótt. S hodnocením novinky však souhlas. Nadpozemská věc!

kubánec / 25.6.21 16:55odpovědět

Souhlas se vším, hlavně s Eldir Nótt!!!

Zz / 25.6.21 10:24odpovědět

Mě teda předchozí materiál Fyrnask, a dokonce ani jeden koncert, kterej jsem viděl, zrovna dvakrát nebavil. Ale tahle deska je dost fajn. Za mě asi první fakt dobré album kapely.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky