Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Gravesend - Methods of Human Disposal

GravesendMethods of Human Disposal

Victimer7.5.2021
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Všechna špína velkoměsta jako palivo pro hřbitovní prasopal a jeho debutové vyjídání popelnic.

Gravesend je nová kapela z New York City, která se zhlédla v exhumaci patřičně zatuchlého metalu. Špinavé ruce si v něm podává starý death-doom, black i grindcore, a to v solidně nehumánní podobě. Do této svérázné prezentace bordelu kapela sem tam přimíchá pár zvukových efektů, vzpomene si na stará pravidla krchova, kde se mají vracet konve na místo a pak se někde v rohu ulice poblije, protože dojezd zkrátka nesedl. Metody, které se bežnému obyvateli města eklují a osud odpadlíků, po kterých se každý sveze a nadá jim do žebráků, to je Methods Of Human Disposal.

 


Debutová deska Gravesend je zhudebnělá špína, odvrácená strana světel velkoměsta. Houfy krys (jsou vážně slyšet), pokálené podchody a směs fetek a alkáčů, kteří se naposledy myli někdy před x týdny a teď už toho stejně nejsou schopni. Jedním slovem hnus, ale protože nejsou Gravesend ze stejné padlé latríny jako hrdinové jejich příběhů, hudebně je to sice rychta, ale přehledná a groovy. Žádné zatáčky a kotrmelce, ale přímý pohled do očí a když ho opětujete, následuje kemr do dlaně a ruka na to.


Přes všechnu zatuchlost ovšem působí Gravesend jako svěží a s tikem modernisty podávané menu. Je pěkně ostré, ale o nějaké nechutnosti nemůže být řeč. Jde o poslechově věrné ohraničení míst, kam chodí chrápat špína ulic. Mrkneme se hodně blízko, ale držíme se opodál. Kdybych měl tu pouliční směsku blíže pojmenovat, asi si půjčím kus zetlelé i vyčištěné surovosti od Anaal Nathrakh, trochu pravého kanálnictví a totálního prasáctví od Revenge a taky závan trouchnivějících kobek doomové dřevnosti ze staré domácnosti Asphyx. To jsou samy o sobě úplně odlišné kapely, ale jako by se jejich světy v podání Gravesend přece jen trochu střetávaly. Každopádně tohle přiblížení berte s rezervou, je moje. Jistě se najde džentlmen s daleko pokurvenějším přirovnáním, které zafunguje lépe. Možnostem se meze nekladou.


Label 20 Buck Spin opět potěšil, když vytáhl na světlo tuhle v podzemí skrytou chuť po přijatelně nemocném světě bezďáků. Podobně příjemné chvění jsem naposledy cítil při poslechu první desky Skeleton. Ale ti jsou přece jen víc epic sekerníci a s větrem ve vlasech. Gravesend se z města ne a ne vymotat, jejich rána bývají pouze kalná, natož aby opěvovali staré hrady a přízraky chodící v noci po hradbách. To je blbost, jejich místo je zkrátka ve stínech mrakodrapů. Na Methods Of Human Disposal se to houpe, přelévá, vzteká i buší tyčí do betonové zdi. No aby ne, když došlo vejno a někdo mi přes noc odjel s košíkem plným dobrot. To přece nebudu skákat dva metry vysoko, že...

 

 

Debut Gravesend je 27 minut přehledné ukrutnosti, kde se dá najít to hnusné i to hnusně příjemné. Na omak asi ne, ale jinak je ta podzemní krypta kapely poměrně hezky stavěná. Hezky to odsýpá a je dobře promícháno ostřejší jádro s tím pomalejším a doomově defektnějším. Navíc mám rád, když se u podobné produkce nešetří s různými mezihrami a proslovy, takže když tady občas padnou, hodí se to. První deska Gravesend je prostě krátká a intenzivní kalba současnosti, která možná páchne močí z obechcaných zdí, ale zároveň blaží tím svým úhlem grind-metalu, který vás pohoupe i popadne za přirození v jednom. Klid před bouří se nekoná, bouře jsou Gravesend.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.11.21 11:40

Dobře, omlouvám se, to nejdebilnější jsem psát nemusel, nechal jsem se unést. Jsem fakt ale Ministry fanda a to hodnocení mi přišlo hodně nespravedlivý (jak stran třeba kvalit průměrného rocku/metalu, tak v rámci Ministry). Asi je všeobecná shoda na tom, že nejlepší desky Ministry jsou Psalm 69 a Filth pig (možná i Dark spoon, ale to už je kontroverzní). Nicméně do Dark spoon Ministry byli Ministry na vrcholu, experimentovali atd. Animositisomina není špatná deska, ale experimentování hodně ustoupilo a ve stejném duchu pak pokračovala anti Bush trilogie. Osobně nejmíň rád mam Rio grande blood, je to nářez, ale bez přídatné hodnoty (snad jen Khyber pass je bomba). Stejně tak Last sucker. Relapse mi už přišla jako mnohem svěžejší kytarová thrash- metalová Ministry deska, From beer to ethernity se snaží znovu o experimenty, ale spíše to nefunguje (i když několik songů je velmi povedených- např. Permawar). Ale Amerikkkant mi přišla už jako velmi dobrá deska s odkazy právě na Filth pig nově se scratchingem a metodou až takové zvukové koláže ze samplů, elektronických vyhrávek atd. a Moral hygiene mi přijde v podobném stylu a mě to baví, protože je to v rámci kvalitních songů. Přemíra těch samplů může někoho srát, ze začátku mi to taky vadilo, ale zvyklnul jsem si:).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Lomikar / 8.5.21 19:04odpovědět

Dneska mám od rána hlavu v hajzlu a hřbitovní prasopal je přesně ta kombinace slov, kterou jsem potřeboval slyšet. Díky! Album už nejakou dobu najíždím a musím říct, že je to ideální soundtrack k tomu, když tě pobodává bezďák rozbitou flaškou.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky