Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hail of Bullets - Hail of Bullets (EP)

Hail of BulletsHail of Bullets (EP)

Garmfrost17.11.2024
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Hail of Bullets je kratičké dílo nesmírně silné a nakopávací. Jedná se o laskominu, která byla předzvěstí dlouhohrajících perel. Počin malý rozsahem, nicméně ohromný dopadem a chytlavostí nápadů.

Koukám, že po Hail of Bullets se už slehla zem. Mrtvola ještě nevychladla a už se vytahuje z hrobu. Vydavatelé z Agonia Records oprášili úplně první nahrávku holandských válečných veteránů, eponymní Hail of Bullets, které je někde uváděno jako demo a jinde EP. Čert vem detaily. Je to ďábelský počin a jeho obnovení je činem více než chvályhodným. Přiznám se, že jsem zapomněl na fakt, že ikonického Martina Van Drunena vystřídala v posledních letech existence kapely další legenda – Dave Ingram. Ten už nestihl s kapelou nic natočit. Nicméně, na recenzovaném díle uslyšíme charakteristický hlas pana Drunena.

 

hail of bullets

 

Když se zaposloucháte do Hail of Bullets a srovnáte s původním vydáním (na youtube ukázky dohledáte, pakliže nevlastníte CD-R), poznáte, že se nezměnilo prakticky nic. Jiná je obálka, grafika. Respektive obaly jsou přepracované pro potřeby realizací na různých vinylových formátech, jewelcase CD nebo kazetě. Je jasné, že dnešní doba si žádá všechno možné. Na digitální formáty se rovněž nezapomnělo.

 

Pro připomenutí nebo pro nové posluchače, kteří před sedmnácti lety byli někde jinde – Hail of Bullets byl all-star projektem sestaveným členy Asphyx, Thanatos, Gorefest nebo Grand Supreme Blood Court v čele s Martinem Van Drunenem. Hail of Bullets se ve svých textech věnovali druhé světové válce. Stylově se příliš nevzdalovali svým domovským kapelám a předpokládám, že od nich nic jiného nikdo ani neočekával. Skladby jako General Winter se uměly plazit takřka v doomovém oparu, ale nebály se ani prásknout do koní. V Ordered Eastward zahostoval Dan Swanö, což minimálně pro mě znamená divoký rauš a slast. Dan nahrávku ošetřil také mixem, který jí dodává příjemnou vzdušnost, sílu a zvukovou pohodu.

 

Skladbám, jež samozřejmě najdete i na debutovém full-lenght záseku ...of Frost and War (který je pro mě nejpřitažlivější z diskografie HB), to na krátké ploše nesmírně sluší. Jsou ostré a intenzivní. Dominantně si ukradnou vaši pozornost a motají kolem ní pavučiny lákadel. Jejich styl kombinuje hutný death metal, groove hoblovačky s přitažlivými vyhrávkami, jaké holandské deathové hordy umí moc pěkně a jedinečnou atmosférou. Zub času ještě nestačil zaúřadovat, protože co je sedmnáct let v životě starce… Okamžik…

 

 

Hail of Bullets nevznikli, aby scénu inovovali, ale aby ji uctili a vzdali hold i své vlastní historii. Těžké a mnohdy dostatečně brutální kompozice dávají vzpomenout na doby dávno minulé, kdy ikony Asphyx, Gorefest, Thanatos nebo třeba Bolt Thrower, které mi styl Hail of Bullets rovněž připomínaly, vydávaly své nejlepší nahrávky. Ani v jedné ze čtyř skladeb nezazní nic rafinovaného, nebudeme-li počítat rafinovanost dramatickou nebo atmosférickou. Celé kratičké dílo je nesmírně silné a nakopávací. Jedná se o laskominu, která byla předzvěstí dlouhohrajících perel. Počin malý rozsahem, nicméně ohromný dopadem a chytlavostí nápadů. Já osobně doufám, že od Hail of Bullets ještě uslyšíme něco nového…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky