|
|
||||||||||
Hannibal Lecter jsem po prvé zachytil před slušnou řádkou let na jednom koncertu lokálního významu a kromě jejich CD-demáče jsem si odnesl i dojmy o kapele, která svým způsobem reaguje na americkou nu-metalovou vlnu. Tehdy to nebyla žádná výjimka, na začátku milénia se u nás podobných uskupení vyskytlo hodně a některá s různým úspěchem přežívají dodnes. Další setkání s HL přišlo až s aktuálním albem, které mi přistálo ve schránce před krátkým časem.
Inspirace v americkém trendu druhé poloviny 90. let je zřejmá i tentokrát, vlivy především Slipknot, Coal Chamber („I´m walking up again“), Ill Niño, ale i indrustriálně laděného feelingu Fear Factory se táhnou téměř celou hrací dobu nahrávky, což ale nutně nemusí znamenat překážku v poslechu nebo předběžné antipatie. Originálního se samozřejmě nevymýšlí nic (ostatně jen u málokteré tuzemské kapely bych si troufl tvrdit opak), sází se na ostrost pramenící někde v neo thrash / groove metalu, nasekanou rytmiku a expresivní vokál, který je doplňován druhým, čistým zpěvem mizerné úrovně (naštěstí nepříliš často). Za samostatnou zmínku určitě stojí elektronická stopa, která výrazně zvedá celkový dojem z desky. Její nápaditá přítomnost jednak dodává nahrávce skvělou atmosféru (studenou, neosobní), a potom je její využití přiměřené a úměrné. Vedle různých electro metalových blbostí mi tahle míra přijde naprosto ideální.
Kompoziční práce nijak nepřekvapí a po několikanásobném poslechu mám z desky spíš celkově uspokojivý pocit, než že by se mi na mysl vracely nějaké silné a nápadité momenty. Jednoduše proto, že takové momenty (snad kromě zmíněné elektroniky) na albu nejsou. Vyjma jedné, česky otextované tancovačky „Revoluce bláznů“ a lehkého úkroku stranou v podobě „Piece of shit“, tvoří zbylé osmero anglicky zpívaných skladeb poměrně kompaktní a ve vymezených mantinelech slušně poslouchatelný celek, který je pro mě spíš příjemným překvapením než další z řady českých beznadějí, které se ke mně dostaly v poslední době z různých směrů.
Zvuk byl v plném rozsahu vytvořen v Šopě a bez ohledu na kvalitu sejmutí je díky neúprosnému masteringu poslouchatelný jen stěží, k soustředěnému poslechu nevhodný naprosto. Navíc – a to chápu jen opravdu těžce – byl master ve výsledku ztišen o nějakých 5 dB, čímž došlo v podstatě k degradaci pravděpodobného záměru vysoké hlasitosti. Někde něco nezafungovalo, no. Na druhou stranu několik lichotivých slov bez debat zaslouží příjemně zpracovaný digipak, opatřený vícestránkovým bookletem a prost reklamních log, což se v českém podzemí nevidí tak často.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Martin / 26.6.15 14:09odpovědět
Souhlasím s autorem článku ohledně problému s Loudness War. Jinak hodnocenou desku HL neznám, mám jen jejich prvotinu a tam je zvuk v tomto ohledu hodně zmršen.
Jirka D. / 26.6.15 15:54odpovědět
Čeče mám doma úplně starou desku HL, bezejmennou, vypálenou už od kapely, s obalem ve stylu novinových článků, kterou jsem koupil kdysi dááávno na koncertě. To je ona? Vůbec jsem netušil, že se ještě u někoho najde... Jinak problém LW je dneska všude, v tomhle jsou Hannibalové úplně zajedno se zbytkem scény.
Frank Sehnal / 7.1.14 0:49odpovědět
Líbí se mi to :-) Poslechl jsem si to na BandZone a nezdá se mi, že by byl master nějak ztišený. V porovnání s jinými písničkami je hlasitost na přibližně srovnatelné úrovni. Od loudnes wars už se poslední dva roky ustupuje, takže v tom nevidím žádný problém :-)
Jirka D. / 7.1.14 7:00odpovědět
Franku, rád bych sdílel Tvůj optimismus, ale kromě několika osvícených zvukařů (většinou zahraničních) žádný ústup od Loudness War nevidím, spíš naopak. Třeba ti domácí zkouší mastery zmáčknout ještě víc, naprosto běžně se setkávám s deskami slisovanými na 4 nebo 5 dB (Hell Sound, Šopa, Biotech a mnoho dalších). Pokud víš o něčem zajímavém, klidně doporuč.
Label:vlastní vydání
Vydáno:Listopad 2013
Žánr:metal / hardcore
Michael Grey - zpěv
Yaro Burro - kytara
Uncle Zed - baskytara
Hanz Fucker - bicí
Tommy - kytara
Paul Black - bicí
Pikesh - sampler
1. Don´t give up
2. Yellow hill
3. I´m walking up again
4. Avenue to emptiness
5. Piece of shit
6. Promise
7. Revoluce bláznů
8. Liar
9. Loneliness
10. Life immortality
King Parrot
Ugly Produce
Hasse Fröberg and the Musical Companion
HFMC
Nightfall
Macabre Sunsets
D.O.P.
Ve jménu míru
Mark Lanegan
Somebody's Knocking
Hanging Garden
Blackout Whiteout
The Antichrist Imperium
The Antichrist Imperium
Acherontas
Amarta अमर्त (Formulas of Reptilian Unification Part II)
Panychida
Grief for an Idol
Behexen
The Poisonous Path
Wolfmother
New Crown
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.