Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Kadavereich - Perversa Mysteria

KadavereichPerversa Mysteria

Garmfrost13.3.2026
Zdroj: mp3, promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Perversa Mysteria je dobře poslouchatelný death metal chorobného ritu!

Informace, že Kadavereich je původem ruskou metalovou kapelou, by neměla být pro příznivce dobrého death metalu překážkou. Jedná se o poměrně dobrou metalovou kapelu, neměl by nikomu překážet jakýkoliv předsudek. Kadavereich v současnosti fungují v Německu a zakládající člen Daemorph je Ukrajinec. Metal spojuje… Haha. Pryč od politiky. Tvorba Kadavereich stojí za nemalý hřích.

 

Kadavereich debutovali v lednu 2020 s demem nazvané jednoduše Demo 2020. Rafinované. Daemorph vše složil, nahrál basu s naprogramovanými bicími. Ostatní byli pouze hosté. Dalším počinem bylo o dost zajímavější EP Radiance of Doom s už regulérní sestavou a vyspělejším materiálem. Tohle všechno jsem si nastudoval a naposlouchal, protože debutové dlouhohrající album Perversa Misteria mě celkem okouzlilo, a tak jsem pátral po kořenech po čertech dobře znějícího death bandu.

 

Perversa Misteria vydává Godz ov War Productions, což svědčí o potenciálu kapely. Kadavereich od začátku sází na temnější styl smrtící odnože extrémního metalu. Až bych řekl brutal/death. Každopádně takhle daleko bych nechodil. Growlující bicmen Kist Radiance of Doom pouze nabubnoval, ale původního vokalisty více než dobře zastoupil. Jeho hlas je daleko ponuřejší a hlubší. Také prostorovější a občas i pěkně jedovatý, blackově zlý.

 

Album je na poměry stylu poměrně dlouhé. Bráno s nadsázkou. Čtyřicet minut není mnoho a Kadavereich se stopáží umí naložit. Skladby jsou sice delší, ale jsou dobře promyšlené a dostatečně atraktivní, aby udržely posluchačovu pozornost. Tempo je proměnlivé. Často nasypané, ale umí se i ponořit do řádné doomové bažiny. Ano, často si vzpomenu na první alba bájných Incantation. Tohle mám rád. Kapela se snaží neopakovat zažité postupy a neznít retro. Což se jí daří méně, avšak díky ohni a dobrému řemeslu se to dá překousnout. Což opět myslím s nadsázkou. Vždyť je to jedno, jestli Perversa Misteria zní starobyle nebo současně. Výsledkem je dobře poslouchatelný, ne úplně plochý death metal chorobného ritu.

 

Daemorph včlenil mezi rubanice krapet syntezátorů a kláves. Ty však v žádném případě netvoří příjemné harmonie nebo nezjemňují podladěné nástroje s nasypanou rytmikou. Spíš tvoří pazvuky a narušují případný klid. Pánové se nesnaží o žádnou virtuozitu. Nářez a hotovo!

 

Vlastně se mi líbí komplet album. Úvodní Perversion of the Mysteries je výborným vstupem. Baví mě třeba Sun-Horned God, která pracuje s pomalejším tempem a hodně zahuštěnou náladou. Ještě víc do doomu, ale toho prašivého, hnusného zachází kapela v Arrows of Ahriman. Nicméně i zde se rychle vrací svižnější tempo. Bicí nepatří mezi nejrafinovanější, ale je znát snaha své mantinely překračovat a přinést do rychlých sypaček občas nějakou změnu.

 

Perversa Misteria je přesně takovou brutální laskominkou, jakou jsem v současnosti moc potřeboval. Není nic moc. Odpouštím neduhy, nevnímám jednodušší bicí. Užívám si nadšení, extrém a fajn atmosféru. Death metal Kadavereich umí. Jdeme do kotle na pořádný moshing!!!

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky