Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Kandar - Síla imaginace

KandarSíla imaginace

-krusty-22.1.2024
Zdroj: CD promo od vydavatele
Posloucháno na: SONY CDP-270 / JVC AX-70 + sluchátka KOSS UR-40
VERDIKT: Grind pro negrindery. Hudba pro milovníky kinematografie. Album, které přibližuje filmy lidem, kteří je neznají, ale chtějí znát.

Nebudu zastírat, že ke Kandar mám krapet osobní vztah. Jsou to milí lidé (navzdory kruté hudbě, kterou páchají) a navíc otevření lidé. Otevření jiným a novým vlivům, které do sebe nasávají jako houba. A to je jeden z důvodů, proč zní novinka tak, jak zní.

 

Jedná se o grind a tak by se chtělo napsat, že na pitevním stole máme jejich třetí řadovku. Jenomže Kandar ročník 2023 není jen tak ledajaký grind opěvující anatomii. Chlapíci jsou velcí fandové filmů a hororů především. Stačí letmý pohled na obálku debutu (kniha z filmu Evil Dead) nebo název dvojky Tromaville a poznáte, že sovy nebudou tím, čím se zdají být. On nový Kandar opravdu JE jiný.

 

kandar wall

 

Název Síla imaginace zní lehce filozoficky, ale hlavně česky. Vokály jsou totiž plně v mateřském jazyce a texty jsou negrindově zaměřeny na dílo Jana Švankmajera. Což je na tradičně grindovou kapelu celkem unikát. Jenomže máme tu další „ale“. On Kandar už klasickou grindovkou není. Tedy abych nešířil úplné bludy – z grindu jejich hudba vychází a vycházet stále jistě bude, ale především v Kubýkově kytaře a Topiho vokálu slyším spoustu jiných ingrediencí.

 

kandar nosič

 

Topi je kromě growlera také aktivním kazatelem, který pronáší svá moudra bez ohledu na hudbu a její rytmus a tempo (hned úvodní Síla Imaginace) a dokonce mi připomíná vokalistu Jaroslava z blackových Triumph, Genus. Majestátní recitativ rozléhající se nad sroceným davem oddaných. Kubýkova kytara je (díky jeho angažmá ve stylově odlišných seskupeních?) oproti tradiční grindové brusce mnohem variabilnější, poletuje si sem a tam a ke konci tracklistu už se vydává definitivně blutausnordím směrem (Faust). Basa je hezky funkční a bicí jsou od minula polity živou vodou. Brňáci si vás podají nadupaným grindem se spoustou odboček, nejčastěji ovšem cítím vítr vanoucí z frankofonních krajin (Francie, Kanada…).

 

Síla imaginace je kromě toho koncepčním albem. Pokud vás tuzemská kinematografie alespoň lehce líznula, budou vám názvy skladeb minimálně povědomé. Není divu. Co skladba, to poklona filmovému revolucionáři světového formátu – Janu Švankmajerovi. Připomenete si díla jako Spiklenci slasti, Něco z Alenky, Otrantský zámek, Zahrada, Otesánek nebo Lekce Faust. A vsadím se, že každý z nás se s něčím ze Švakmajerovy tvorby setkal. Jen vzpomínejte!

 

 

Novinka je každopádně velice dospělým albem, které posunuje kapelu dále – a tak to má být. Dokonce bych řekl, že i mnohem dále, než by běžný grind-fan dokázal dohlédnout. Nový Kandar je hozená rukavice, kterou je záhodno zvednout, protože po pár posleších budete pravděpodobně odměněni. Kandar neposkytuje potravu, kterou grindeři konzumovat chtějí, ale uvařili několikahvězdičkovou krmi, kterou se musí konzumenti naučit kousat a trávit. Hodně štěstí, protože takovouhle gastronomii si osobně nechám líbit!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky