|
|
||||||||||
Je hezkým českým zvykem opěvovat své zasloužilé umělce, velikány a jiné osobnosti až v momentě, kdy překročí hranici mezi živými a mrtvými a octnou se za vodami Acherontu. Nechci tady tvrdit, že kapela Korisz patří zrovna mezi ony významné ikony české hudební scény, ale nechybělo mnoho a potkal by je stejný osud. V sobotu 6. listopadu se ve žďárském klubu Batiskaf uskuteční poslední koncert této novoměstské party, kde se kluci rozloučí se svými fanoušky, odloží nástroje a tím to celé skončí. Proto mám velikou radost, že se o nich stíhám zmínit touto recenzí ještě před posledním probráním strun a těm několika čtenářům můžu přiblížit jejich jedinou plnohodnotnou desku nazvanou Klotylda omylem. Teď jsem se trochu nachytal, je asi potřeba vysvětlit, že ono slůvko „plnohodnotná“ znamená vypálené CD s potiskem, barevná obálka vytisknutá na laserové tiskárně a poděkování rodinám a sponzorům. Moderní výraz je Self Released, to zní dobře…
Sama kapela pojmenovává svůj styl jako pop-hardcore, ale spíš bych se klonil k zařazení k něčemu na pomezí rock / metal a to celkem běžného ražení, příjemné písňovému, melodickému a přijatelnému, jen místy s ráznějším místem, které zahrané naživo v malém klubu může vzbuzovat dojem agresivnějšího hardcoru, ale jen hodně přibližně. Důležité je především to, že se zpívá česky, což posluchače zapojuje do dění na desce, nutí ho se přidat, začít si pozpěvovat s kapelou a tím samozřejmě roste přijatelnost předloženého materiálu. Když už jsem se zmínil o textech, musím pochválit jejich inteligentní ražení. Je z nich vidět, že si s nimi někdo dal práci, přemýšlel u nich a některé se mi dokonce jeví jako hodně zdařilé. Nezpívá se o žádných složitých a životních tématech a nebo spíš se nezpívá složitě a filozoficky; v první řadě jde o to se hudbou bavit a odpočnout si od všech každodenních problémů. V dnešní anglicky mluvené době jsem rád za každý povedený český text, takže tady textařskou snahu Koriszů (ve spolupráci s jejich kamarádem Jirkou Palánem) rozhodně oceňuju a přijímám s radostí.
Po hudební stránce se na Klotyldě nachází dvanáct písní (a jedna skrytá na konci), přičemž první a poslední jsou instrumentálky typu „intro“ a „outro“ a osobně myslím, že dosti zdařilé. Mezi tyto mantinely se podařilo nahrát deset skladeb veselých i vážnějších, dobrých i méně povedených a jednu dvě velmi dobré, mezi které bych započítal Duklu a Fénixe. Ostatní jsou psány nadšením několika mladých lidí, které baví dělat muziku, baví je oslovovat svými nápady ostatní a zároveň jim nechybí talent a trocha toho hudebního kumštu, bez kterého to prostě nejde. Asi z tohoto pohledu je potřeba k desce přistupovat. Nebudete oslněni precizním zpěvem a virtuozitou hry na nástroje, ale budete cítit velké nadšení a radost z dobře odvedené práce, kteréžto dva aspekty tvorby Koriszů přejdou na vás a vy jim za to budete vděčni. Jednou za čas je potřeba si odpočnout od všech těch potemnělých lesů, svíček z krematorií, pekel, satanů, politiky a smutku. Pro tyto případy je tady hudba veselých uskupení, mezi které tyhle kluky rozhodně počítám. Ale nechci celou situaci zlehčit a převést pouze na dojem, že nedostatek talentu a schopností omluvím radostí z poslechu a nadšením při skládání materiálu, protože tak to rozhodně není. Právě naopak, když poslouchám třeba již zmíněnou Duklu, mám pocit, že v téhle kapele je mnohem víc a talentu hromada. Zařazení mezi „okresní přebor“ asi není na místě a pokud by si někdo troufl, tak jedině velice blízko vrcholu. Poslech alba se blíží velice příjemně strávené třičtvrtěhodince, skladby jedou jedna za druhou melodicky a nenuceně a dokonce je na desce vidět i chuť si zaexperimentovat, takže když poslechnete Kabanos Multos, máte pocit, že slyšíte lehce pomalejší Ska-P.
Nalijeme-li si čistého vínka, musíme si přiznat, že tahle parta se do popředí žánru asi nedostane (a to nehledě k faktu, že za nedlouho už se stane Korisz minulostí), ale stejně si zaslouží své světlé místo na našem malém českém výsluní a to je nutné respektovat. Kdo by o tom snad pochyboval, může si poslechnout jejich tvorbu na webu a nebo na ně prostě přijít a rozloučit se tak s nadějnou moravskou formací, které k velké slávě chybělo jen málo.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:DIY
Vydáno:Říjen 2010
Žánr:pop HC
Jan Ženatý - zpěv, řev
Mirek Korbička - kytara, zpěv
Kuba Mazel - kytara
Jindra Rössler - basa
Vojta Bořil - bicí
1. Intro
2. Sršeň
3. Děvka osudu
4. Dukla
5. Kritika racionality
6. Industrial
7. Ironie
8. Demokracie
9. Bojovat
10. Fénix
11. Kabanos multos
12. Outro
Korisz last performance
6.11.10, Žďár nad Sázavou, Batyskaf
OssO
OssO
De Arma
Lost, Alien and Forlorn
At the Altar of the Horned God
Through Doors of Moonlight
As We Fight
Meet Your Maker
Storm Corrosion
Storm Corrosion
Cruor Cultum
Crown Of Beasts
Queensrÿche
Condition Hüman
Golgotha
Erasing the Past
Decrepit Birth
Axis Mundi
Tribulation
Where the Gloom Becomes Sound
Crippled Black Phoenix prostřednictvím svého vydavatele zveřejnili další song z chystané desky Banefyre, a to skladbu s názvem Bonefire. Zájemci slyšt...
9.8.2022Brněnská kapela Ybca zveřejnila druhý videoklip náležící desce Voholte je!!!, a to ke skladbě Čórkaři ze štatlu - vizte ZDE. Pokud jde o věci příští, ...
8.8.2022V rámci v titulce uvedeného tour představí svou novou muziku kapely Vanguard (CZ, modern death metal) a April Weeps (SK, melodic gothic metal), rozpis...
8.8.2022Nová deska Heiden pojmenovaná jako Andzjel vyjde 11. listopadu 2022 na labelu Magick Disk Musick, a to jako CD v provedení super jewel case, jako čern...
4.8.2022Ve dnech 19. a 20. srpna proběhne v areálu Výstaviště Zahrady Čech v Litoměřicích 10. ročník festivalu Death Coffee Party, který jako hlavní tahouny n...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.