Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Krallice - Years Past Matter

KralliceYears Past Matter

Sorgh4.1.2013
Zdroj: Mp 3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Ač jsem osobně z alba mírně zklamán, neradím každému automaticky hodit flintu do žita. Toho panenského překvapení jako u debutu se nedosahuje, ale kapele nelze vytknout, že se drží svého osvědčeného receptu.

Krallice jsem poznal díky jejich stejnojmennému debutu, který mě oblažil takovou radostí z blacku, jako už dlouho nic. S aktuálním albem Years Past Matter se to má trošku jinak. V prvé řadě mě znechutilo svým zaduněným zvukem, který topí vše okolo. Dunivý srdeční tlukot, podpovrchové tepání, které dominuje bicím a zahuhlaná basa zalijí uši hlukem a jen těžko skrz něj rozeznávám ostatní prvky. Trošku pomůže vyrušit basy, hudba se stane čitelnější, ale je to zase taková dětská špalíkovaná. Snad lepší aparatura s možností vyladění zvuku by mohla pomoci. Takto mi trvalo dlouhou dobu, než jsem se rozhodl dekou prokousat a pohlédnout na jádro. Zde už se orientuji a objevuji známá místa.

Hudba na Years Past Matter neobjevuje nic nového, ale zůstává věrná svébytnému stylu Krallice, který mnohé uchvátil. Z ticha se zvolna vynořuje bzukot včelínů a následuje již typický zvuk této chásky i s její neopakovatelnou atmosférou. Nevím, kterými cestami se vinuly podvečerní mlhy předchozích dvou alb, ale je jisté, že aktuální sbírka se od debutu příliš nevzdaluje. I zde vnímám nápadité melodie krouhané žiletkami, sóla, která mnohdy sledují více pěšin a šikovně se proplétají cestou vstříc smrkovým tišinám. Nic se nezměnilo, kytary dominují a je to hlavně jejich festival, přehlídka zuřivosti přírodních živlů. Vše ostatní tvoří jen kompars těmto nerezovým struhadlům. Vnímáno touto optikou je vše v pořádku, ale podvědomě cítím, že mi album nabízí strašně málo. Co mě zaujalo na zmíněném debutu svým originálním soundem, je nyní z velké části jen nastavovanou kaší. Často na mě působí pouze jednolitá stěna zvuku (hluku) a jen občas nacházím motiv, který by mě upřímně oslovil. Navíc registruji podprahové vlnění špatné zvukové dynamiky, která má za následek brzkou bolest hlavy. Když vezmu v potaz, že celková hrací doba desky lehce přesahuje jednu hodinu a stopáž nejedné skladby překračuje deset minut, jdou na mě upřímné mdloby.


Ne vždy to ale cítím takto černošedě. Nezřídka jsou pod povrchem cítit erupce zajímavých a složitých kreseb, které mají sílu oslovit, ne-li přímo uhranout. Tyto snahy ale dusí právě zmíněný a všudypřítomný zvukový marast, který nedovolí nápor těchto okamžiků si vychutnat a jen utvrzuje můj rozpačitý názor na tuto desku. Nad muzikantskou dovedností mohu jen kroutit hlavou, mnohé party jsou jako vystřižené z učebnice technických stylů a jímá mě podezření, že pod nejednou smrkovou větévkou najdu pořezané prsty. Snad je těch kytarových onanií někdy až příliš, do lesního přítmí Krallice je jich prostě nějak moc. Samozřejmostí, kterou nelze opomenout, je hysterický řev, který doplňuje nervní psychiku unavených lesních dělníků. Je ho tak akorát, nečíhá za každým stromem a spíš nechává mluvit hudbu samotnou. Není výjimkou, že se sníží až k záhrobně hlubokému murmuru a vyrovnává tak prvotní dojem z poněkud labilního fořta.

Ač jsem osobně z alba mírně zklamán, neradím každému automaticky hodit flintu do žita. Toho panenského překvapení jako u debutu se nedosahuje, ale kapele nelze vytknout, že se drží svého osvědčeného receptu. Naopak bych to v tomto případě viděl jako plus. Když by se tedy vypiloval zvuk a razantně zkrátila stopáž, máme tady desku, která u fanoušků Krallice zaplní prázdné místo.

 

P.S. Názvy skladeb jsou opravdu nahrazeny jen sadami římských jedniček, rozhodně nejde o poruchu na našem přijímači.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 5.1.13 11:41odpovědět

Vidím to dost podobně, ale na druhou stranu oproti minulé desce Diotima šli boys trochu do sebe. Hm, fakt jen trochu... Dobrá je dvojka "Dimensional Bleedthrough", ale debut je debut.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky