Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Made By Zero - Between the Beginnings and Machines

Made By ZeroBetween the Beginnings and Machines

Jirka D.25.7.2018
Zdroj: CD v 4-panelovém digipaku // promo od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Po dlouhých letech dlouhohrající debut Made By Zero příliš nepřesvědčuje, naopak navzdory krátké stopáži se zamotává sám v sobě.

Na první poslech mi Made By Zero původem z Uherského Hradiště připomněli Dark Tranquillity z doby, kdy jsem tuhle kapelu poslouchal – což je plus mínus období desek Damage Done (2002) a Charakter (2005), moc jsem téhle kapele nikdy nedal. Rozdílů je nicméně hodně, už jen třeba v tom, že DT jsou vedení na Metal Archives a MBZ nejsou. Což je logický důsledek rozdílu druhého, který spočívá v tom, že tahle mladá parta je větší moderna, ten melodický death metal je jen výchozí stanice a všechno další se pak odehrává mnohem víc podle metalocorových předpisů.

 

Made By Zero band

 

Made By Zero po personálních rošádách, které tu rozhodně nebudu uvádět, skončili jako klasická pětičlenná metalová sestava (dvě kytary) a pokud jsem vypátral správně, teprve nynější deska je čímsi jako plnohodnotným dlouhohrajícím debutem. V historii lze dohledat dvě čtyřskladbová mini a pár singlů, což od roku 2009 není mnoho a po pravdě ani aktuálních 33 minut není přesvědčivě dlouhá deska.

 

Obsah? Především jednotvárný. Kapela má zafixovaný svůj model spočívající ve střídání hlasů a vkládání místy až násilně melodických refrénů, který může fungovat řekněme skladbu dvě, ale na celou nahrávku je to málo. Between The Beginnings And Machines je přesně ten typ desky, kdy každá jedna skladba vytržená z kontextu nezní vůbec špatně, ale jako celek hraje pořád stejně a působí především únavně.

 

 

Kapela nehraje technicky vyloženě špatně, nápady jsou průměrně dobré, a i když ani zdaleka nedosahují techniky některých metalcorových ultra-cvoků, nijak mě nedráždí. Nicméně třeba vstupní potenciál dvou kytar by šel využit daleko víc. Hlavní problém je ale v skladatelské rovině, v níž kapela přejímá ty nejzákladnější postupy a s nimi se spokojuje napříč celým albem. Navzdory slušné řádce poslechů byste mě snadno nachytali při slepém testu – náhodně vybrané pasáže bych od sebe nerozeznal, skladby mi splývají a mnoho postupů mi přijde buď úplně stejných, nebo minimálně hodně podobných. Především pak čistě zazpívaná hesla (refrén je přehnaný výraz) se opakují pořád stejně a v osmé skladbě působí až otravně.

 

Jako pozitivum vidím především to, že album má slušný drajv a během svého krátkého půlhodinového života nijak neumírá, ale žene se vpřed s energií a razancí. Není to mnoho, ale je to lepší než nic. Další pozitivum by šlo hledat ve zvuku, který byl s výjimkou nekompromisního masteringu vyroben sice sterilně a neosobně, ale podle současných měřítek moderně. Slabším článkem CD edice je grafika, do které se evidentně moc neinvestovalo a dopadla ... řekl bych naivně. Svět se kvůli tomu ale určitě točit nepřestane.

 

Made By Zero digipak


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky