Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Mandoria - Inspirations And Dreams I

MandoriaInspirations And Dreams I

Michal Z23.7.2009
Zdroj: CD
Posloucháno na: Sony CDP-315; Sennheiser HD 202
VERDIKT: Na naše domácí poměry se jedná o slušný počin. Spousta silných chvil se najde, dokud je nezazdí zpěv, který je v kvalitativní opozici proti nástrojové instrumentaci. Pokud na tomto bude příště zapracováno, nechť Mandoria prorazí!

Moravské háje a louky nám tentokráte porodily partičku Mandoria z Boskovic. Tito odvážlivci, částečně složení z ostřílených hráčů, tvoří vcelku mladé uskupení a bez varování (demo apod.) na nás vrhají svůj plnohodnotný debut „Inspirations And Dreams I“. Odvaha vtrhnout do hájemství smrti, spřažené s atmosféričností a technickým pojetím hry se v našich luzích tak často neslyší. Přesto absence dema nebo nějakého jiného mezičlánku před debutem chybí. Kapela by potřebovala větší odstup a nechat svůj materiál a pero komponistů více dozrát.

 

Mandoria se rozhodla pro svoji tvorbu kovat kov, který před nimi připravovali samotní Death či Cynic, možno také zmínit Sadist. Odvaha se cení, přesto v případě „Inspirations And Dreams I“ se cesta povedla tak z poloviny. CD působí rozplizle, ne nechutně, nebo neposlouchatelně, ale vezměte v úvahu stopáž alba Human od Death - půlhodinka nářezu v nejvyšší kadenci nápadů a originality vrchovatě stačí. Kolekci by prospěla vysoká komprese nápadů, silných motivů a melodií, které se v hudbě nalézají. Pevně doufám, že příště se budeme moci kochat albem vyšší třídy. Největší kritiku však zaslouží zpěv. Už tak je projev kapely hozený do minulosti, ale vše doslova pohřbívá nudný, jednobarevný, neohebný hrubý vokál. Věřím, že Martin, krom kytary, do svého vokálního projevu dává vše, spoustu energie, přesto tudy cesta do vyšších sfér nepovede. Na scéně je spousta vokalistů, kteří jsou průměrní, ale mají alespoň jisté charisma, či jiné nepopsatelné propriety. Projev kapely napovídá mnoho cest, jak tento nešvar vyřešit.

 

Než začnu hledat pozitiva, ještě budu chvíli cintat z poháru hořkosti. Snaha hrát technicky, zasluhuje pozornost, přesto se často nemohu zbavit sluchového ocasu, jako by to ansámblu jaksi nešlo přes panty. Některé party jsou doslova krkolomně nuceně zahrané a působí spíše nepatřičně než technicky.

 

CD se honosí vcelku slušným zvukem, s ohledem k vydání ve vlastní režii, čitelnost a balanc nástrojů je bezchybný. Klávesy vzorně zapojené do celkového výrazu s rozsáhlými plochami nemají prostor na úkor jiných instrumentů, jsou samonosné, vhodné, nikoliv pouze na efekt. Největšími poklonami však musím počastovat kytarové dvojspřežení. Užívám si vynikající práci s náladami a odstíny v songu „Winter Sky“ - můj kůň celého CD. Bohužel musím i zde hořekovat, skladba měla zůstat instrumentální. Kytarová sóla jsou samostatná kapitola, velmi chutná, neotřelá, padnoucí do skladeb, vyznavači této disciplíny budou jistě spokojeni.

 

Celkový dojem z CD je tak rozervaný, častokráte se rozplývám a bužíruji, ale většinou spadnu do jímky u bazénu a koupu se v něčem, co nechci slyšet. Desetkrát komponuj a promysli, měň, než jednou necháš zvěčnit. Závěrečné dva bonusy, autora textů skupiny Mandoria, albu přináší pomyslnou rohožku, o kterou je možno si otřít uši. Recitativ vlastní tvorby, doprovázený akustickou kytarou a ruchy, zapůsobí emotivně na všechny otevřenější hlavy. Dobrá tečka.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky