|
|
||||||||||
Chtěl jsem původně psát cosi o tom, že tahle nahrávka by byla stará už před deseti lety, ale nakonec si říkám, že stanovovat nějaké mantinely vymezující to, co už staré je a co je ještě dnešní, je celkem ošemetná záležitost. Jde spíš o takový pocit. Třeba jako s těmi klávesami - jejich rejstříky zní staroškolsky až dávnověce, přesto ale ne tak staře, aby mi naskočil sentimentální retro pocit, který by to omluvil. Racionalita? O tom právě píšu, není tam ani za mák.
Hrát gotický rock / metal v roce 2013, který se ve zpěvu drží ověřeného mužsko-ženského schématu, a myslet si, že si to nevykoleduje všechna ta srovnání, pochyby a kritiku? Dost možná, ale jednak s tímhle schématem nemám problém, je-li slušně vymyšleno (což je, nápaditost a množství vokálních poloh na albu lze jen chválit), a potom proč by zrovna na tomto pojetí mělo být něco špatně? Bohužel je tu věc druhá - samotné provedení, a to je bohužel dost slabé. Překonat Terčiny party je Sisyfovská práce - ve výrazu, ve výškách, v angličtině - tam všude to skřípe a zlepšit dojem se do značné míry nedaří ani vokálům mužským. Ty mnohdy zapadají do děje desky slušně, občas se nepotkávají s textem z bookletu, ale hlavně na mnoha místech přechází v nepříjemné chrčení, což může být dáno nešťastně zvolenou hlasovou polohou nebo špatným sejmutím při nahrávání; nejspíš ale kombinací obojího.
I přes šest let trvající nahrávací proces se albu celkem slušně daří držet jednotnost výrazu a pokud se mi na něm něco opravdu líbí, je to jeho melancholická atmosféra. Neřekl bych přímo, že melodie jsou skvělé (kytary jsou těžce neinvenční a o klávesách už zmínka padla), dokonce bych řekl, že stěží dosahují průměru, ale i přesto z desky vyzařuje cosi povedeného, pozitivního. Výraznější rozdíly mezi jednotlivými skladbami ale nevyhledávám - jednoduše z důvodu, že kromě power metalového výjezdu v první skladbě tam prostě nejsou - a raději nechávám nahrávku fungovat jako celek, což jí sluší nepoměrně víc.
Odpovídající je i zvuk, který nese stopy domácích podmínek, jakkoliv o vyložený průšvih nejde. Možná paradoxně v něm lze najít zalíbení (a to i přes podezřele znějící bicí, nepříjemnost sykavek a celkovou syrovost, neotesanost, která se k danému žánru příliš nehodí), on totiž nahraný záznam nebyl dynamicky upraven během masteringu a jednotlivé detaily jsou slušně slyšitelné.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní náklad
Vydáno:Červen 2013
Žánr:gothic rock / metal
Tomrider - kytary, zpěvy
Tched - klávesy, zpěvy
Terka - zpěvy
Vincent - baskytara
Jura - bicí
1. The song of desolate harbour
2. Waves on lake
3. White rose
4. The smiles of sad clown
5. A fire in the mountains (Endelechia cover)
6. Swamped (Lacuna Ciol cover)
Death metalově heretičtí Riexhumation podepsali smlouvu s tuzemskými Lavadome Prod. na dlouhohrající debut, který by měl vyjít na přelomu března a dub...
15.1.2021Slovenské podzemní vydavatelství hlásí několik přírustků ve svém katalogu. Jak je zvykem, jde o kazetová vydání a týká se projektů Kurvik 19, DSM-IV-T...
14.1.2021Australská senzace Voyager předělala po svém song This Boy's In Love od elektronického dua The Presents. Na výsledek se můžete podívat ZDE.
14.1.2021Už to bylo na spadnutí a teď je to oficiální. Disharmony, elektronická formace z Bratislavy během března pošle ven své nové album Resonance. Na uvolně...
13.1.2021K 15. výročí fungování vytvořila kapela Welicoruss téměr dvou a půlhodinový film mapující její historii. Dokument nazvaný 15 Years of Madness máte k d...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.