Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
My Dying Bride - A Map of All Our Failures

My Dying BrideA Map of All Our Failures

Victimer20.12.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: JVC UX-H330
VERDIKT: Album, které svou těžkou pochmurností a oddání se původu doom metalu místy doplácí na primitivní vyznění, ovšem nepostrádá aristokratický glanc působivosti.

MY DYING BRIDE jsou tu s námi již přes dvacet let a dá se říci, že nikdy neusnuli natolik, aby se o nich dalo pochybovat. Poslední dva roky nás zásobují dokonce velmi vydatně. Poměrně krátce po naší redakcí kladně přijatém EP "The Barghest o' Whitby" a podobně vnímané kompilaci "Evinta", tu máme již třetí nahrávku během několika měsíců. MY DYING BRIDE jsou nadále zásadní kapelou, ne jen plujícím kolosem vratké perspektivy, ale také spolkem, který nesleduji s takovým zapálením jako v dobách devadesátých let. Dalo by se říci, že od alba "The Dreadful Hours" MY DYING BRIDE sleduji pouze "z druhé řady", a co se zapálení týká, tak večerní pokuřování cigarety je k podobné hudbě ideální záležitost. Přesto moc dobře vím, že každá z nahrávek poslední desetiletky měla svou zvláštní atmosféru. Za velmi specifickou bych pak označil zejména tu na "Songs of Darkness, Words of Light". Vedle aktivní dlouholetosti, je třeba ocenit pocit budící dojem přímé a odhodlané skupiny lidí, která nepůsobí spíš jako zisková organizace (Tiamat). MY DYING BRIDE jsou nadále fungující základnou tvůrčí inspirace.

 

http://3.bp.blogspot.com/-7roPra0D4rQ/TcwTV3n795I/AAAAAAAABbo/mn7lfe27PaM/s1600/My_Dying_Bride_by_harlequinforest.jpg

 

Album "A Map of All Our Failures" je jedenáctým v řadě kapely. Za poslední dobu, tím rozumějte sérii alb "The Dreadful Hours" počínaje, se jedná o nejhlubší dílo věrné tradici pravého doom metalu. Tahle atmosféra je opravdu silná a zároveň byla tím prvním, čeho jsem si na nahrávce všiml. Až v druhém sledu jsem začal zkoumat jednotlivé skladby, a to poměrně s rozdílnými reakcemi. Proti směru toku alba nemůžu říct ani popel, ovšem s jeho některými nevýraznými pasážemi je těžké se spřátelit. Takže zatímco z jedné strany novinka MY DYING BRIDE evokuje až hororové prostředí, z té druhé jej nedoprovází bůhvíjak výjimečným materiálem. Ale jen nerad bych tohle album zaplavil pouze kritikou, to si nezaslouží. Skrývá v sobě hned několik poutavých míst, na které se vyplatí si počkat, i za cenu leckdy nekonečného přešlapování, jenž bylo nejspíš v té vší napínavosti úmyslné. A jsme u další tváře "A Map of All Our Failures" - té napínavé. Ta s celkově pochmurnou náladou alba koresponduje více než dobře. Jako skvostné považuji zejména písně "Like a Perpetual Funeral" a "Hail Odysseus", poněkud rozpačitý jsem např. z eponymní skladby. MY DYING BRIDE nechali znovu rozehrát tklivé houslové melodie, které má tentokrát na svědomí novic Shaun Macgowan. Setrvání Katie Stone v náruči nevěsty se tak omezilo pouze na album "For Lies I Sire". Je moc příjemné je znovu slyšet, i když jejich role nepatří mezi hlavní, spíš dokresluje linky alba, než aby se drala do popředí. 

 

Ze začátku jsem si myslel, že díky tuhé, problematicky prostupné atmosféře, mám tu čest s nejlepší nahrávkou MY DYING BRIDE posledních let, ale nakonec jsem s její odevzdanou tváří spokojen jen částečně. Přesněji řečeno "pouze" z větší části. Tím pádem jako by sklouzla mezi ostatní desky kapely, které ukázaly svůj potenciál, ale nedotáhly jej v definitivní ANO, které posadí na zadek. Nepočítaje kompilační album "Evinta", jež mnoho lidí odsoudilo, ale mně přijde jak smysluplné, tak báječné ve všech směrech. Pokud zůstaneme u slova "ANO", u oltáře jej dnes nevyslovím, ale nachcípanou nevěstu, co už umírá přes dvacet let, znovu osudu neponechám.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Michal Z / 6.1.13 14:19odpovědět

Krásné album, ryzí MDB, líbí se, dobře se poslouchá, má sílu i nálady, ale nic speciálního, co bych od MDB neočekával, nenacházím. Čitelné kompozice, neříkám že špatné. Nejsem si jist zda s časovým odstupem dostanu něco navíc, něž jen příjemný poslech.

-krusty- / 25.12.12 1:42odpovědět

Věru...těžké rozhodování. MDB jsou mojí srdcovkou už x let, album to není vůbec zlé....ale mám pocit, že jsem podobné album už několikrát slyšel. Souhlas s Jirkou.....dejme tomu čas. Půlrok, rok....

Jirka D. / 20.12.12 9:00odpovědět

Je to těžké sousto. Prvotní nadšení vystřídala lehká skepse a teď si připadám, že stojím znovu na startovní čáře a o desce neumím říct nic. Čas ukáže.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky