|
|
||||||||||
Asi není pochyb o tom, proč tahle kapela získala moji pozornost. Název Hranice Abyss je originál jako bič a kombinace českého výrazu s anglickým je prostě divná. Díky názvu jsme vedeni na jedno z magických míst Moravy a kdyby šlo o domácí grupu, tak by na tom nebylo nic až tak zvláštního. Jenže tohle jsou Brazilci brazilovatí, a tak celá věc získává lehce pikantní příchuť. Nám domácím to může pohladit ego, ale opravdu je zajímavé, co kapelu k tomuhle názvu vedlo. Buď je v tom zápal do potápění nebo do krasu jako takového, anebo jde o čirou náhodu, která je k Hranicím přivedla. Variantě C ovšem nevěřím ani za mák. Těžko se dopátrat něčeho víc, takže se zaměřím na hudbu samotnou, která se může bez prodlení postavit do fronty na deathmetalovou sušenku z rukou zhýralého kardinála.
Aphagy nás svádí do horoucích hlubin temného death metalu, který na první poslech neošálí a lehce zapadne do takového toho většinového průměru. Na to že jde o debut, mě lehce překvapuje, že doslova sere na jakékoliv brazilské vlivy nebo rytmy. Čekal bych, že víceméně neznámá kapela bude chtít zaujmout pro nás exotickým šarmem, ale není tomu tak. Aphagy je co do nápadů průměrné album a brzo mi zapadlo mezi jiné deathmetalové kousky. Má v sobě určitou nezbednost, kterou zosobňuje hlavně dvojaký zpěv skákající od hlubokého murmuru do nezvedeného skřehotání ala Isacaarum. V převážně rychlopalných skladbách občas zaujmou strohé melodie odehrané na ztrápenou sólovku, ale skrze drtivý rytmus nemá jakákoliv vášeň čas rozvinout svůj arzenál. Asi nejzajímavějším kusem alba je skladba Byron´s Embrace, která v hrubých obrysech zrcadlí i trošku jemnější stylový odstín. Vyvolává asociace, vzpomínky na období zmámeného soustružení melodického deathu, který byl mojí dávnou prioritou. Melodický kov tady probleskuje nesměle, ale systematicky.
Užít se dá prakticky každý hřebík této ještě smůlou vonící rakve. Album je dobře vykonaným řemeslem, poctivou rutinou schopnou přežít delší časové období. Jakékoliv nominace na medaile jsou ovšem předčasné a raději bych počkal, co se v propasti bude dít dál.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Srpen 2021
Žánr:death metal
Bruno Nicolozzi - basa
Lucas Coltri - bicí
Henrique de Fina - kytara
Vic Ferreira - zpěv
1. Voiceless
2. Flawless Oblivion
3. Thoughtseize
4. Violation of Human Condition
5. Byron's Embrace
6. Pathfinder
Lunatic Soul
Under the Fragmented Sky
Spektr
Cypher
Wrekmeister Harmonies
The Alone Rush
Vacivus
Temple Of The Abyss
Decapitated
Blood Mantra
Mamiffer
The World Unseen
The Revolt
Lost In Fiction
Tyakrah
Wintergedanken
Devin Townsend
Lightwork
Moanaa
Torches (EP)
Unnecessarity
Humano
2. prosince proběhne v Potrvá křest nového EP pražské kapely Neuro Bats, které se jmenuje Noble Roses in the Midst of Weeds a poslechnout si ho můžete...
28.11.2023V polovině listopadu vyšla druhá deska domácí thrashmetalové kapely 1000bombs, která debutovala deskou Peace Is Dead v roce 2014. Novinka se jmenuje S...
27.11.2023V neděli v Praze zemřel jeden ze stálých členů Killing Joke, kytarista Kevin Walker zvaný Geordie.
27.11.2023Během října vyšlo nové EP domácí deathmetalové kapely Supreme Conception, které obsahuje sice jedinou, ale zato 12-minutovou skladbu The Post-Humanist...
27.11.2023Debutní album Zbojnický tanec bratislavské thrashové kapely Catastrofy vychází v gramodeskové reedici na labelu Papagájův hlasatel. Poslouchat můžete ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.