|
|
||||||||||

Asi není pochyb o tom, proč tahle kapela získala moji pozornost. Název Hranice Abyss je originál jako bič a kombinace českého výrazu s anglickým je prostě divná. Díky názvu jsme vedeni na jedno z magických míst Moravy a kdyby šlo o domácí grupu, tak by na tom nebylo nic až tak zvláštního. Jenže tohle jsou Brazilci brazilovatí, a tak celá věc získává lehce pikantní příchuť. Nám domácím to může pohladit ego, ale opravdu je zajímavé, co kapelu k tomuhle názvu vedlo. Buď je v tom zápal do potápění nebo do krasu jako takového, anebo jde o čirou náhodu, která je k Hranicím přivedla. Variantě C ovšem nevěřím ani za mák. Těžko se dopátrat něčeho víc, takže se zaměřím na hudbu samotnou, která se může bez prodlení postavit do fronty na deathmetalovou sušenku z rukou zhýralého kardinála.
Aphagy nás svádí do horoucích hlubin temného death metalu, který na první poslech neošálí a lehce zapadne do takového toho většinového průměru. Na to že jde o debut, mě lehce překvapuje, že doslova sere na jakékoliv brazilské vlivy nebo rytmy. Čekal bych, že víceméně neznámá kapela bude chtít zaujmout pro nás exotickým šarmem, ale není tomu tak. Aphagy je co do nápadů průměrné album a brzo mi zapadlo mezi jiné deathmetalové kousky. Má v sobě určitou nezbednost, kterou zosobňuje hlavně dvojaký zpěv skákající od hlubokého murmuru do nezvedeného skřehotání ala Isacaarum. V převážně rychlopalných skladbách občas zaujmou strohé melodie odehrané na ztrápenou sólovku, ale skrze drtivý rytmus nemá jakákoliv vášeň čas rozvinout svůj arzenál. Asi nejzajímavějším kusem alba je skladba Byron´s Embrace, která v hrubých obrysech zrcadlí i trošku jemnější stylový odstín. Vyvolává asociace, vzpomínky na období zmámeného soustružení melodického deathu, který byl mojí dávnou prioritou. Melodický kov tady probleskuje nesměle, ale systematicky.
Užít se dá prakticky každý hřebík této ještě smůlou vonící rakve. Album je dobře vykonaným řemeslem, poctivou rutinou schopnou přežít delší časové období. Jakékoliv nominace na medaile jsou ovšem předčasné a raději bych počkal, co se v propasti bude dít dál.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Srpen 2021
Žánr:death metal
Bruno Nicolozzi - basa
Lucas Coltri - bicí
Henrique de Fina - kytara
Vic Ferreira - zpěv
1. Voiceless
2. Flawless Oblivion
3. Thoughtseize
4. Violation of Human Condition
5. Byron's Embrace
6. Pathfinder

Enterré Vivant
悪罪 (Akuzaï)

Cormorant
Metazoa

Boisson Divine
La Halha

Bait
Revelation of the Pure

Lucynine
Melena

Paroxysmal Descent
Manifest Attrition

Avulsed
Ritual Zombi

The Doors
The Doors

Nidare
Naehe Und Flackern (EP)

YbCA
Brno Robstars

Protest The Hero
Scurrilous
Trojice Dragged Into Sunlight, Mizmor a This Gift Is a Curse bude páchat společné turné během května 2027 a to nemine 8. května ani ostravský klub Bar...
4.11.2026Nysrok Infernalien je maník, který byl v chodu během prvních čtyř alb Aborym, a který nyní spouští svůj vlastní industrial-blackový projekt Infernalie...
4.11.2026Tradiční metalové rouhání, Satan Klaus fest ve Volyni, se uskuteční v sobotu 26. prosince v prostoru kulturního domu Na Nové. Letos za účasti démonů I...
3.11.2026Těžkotonážní industriální zkáza i melancholický kyberpunk. Kapely Health a Vowws za dva týdny promění pražskou Archu+ v epicentrum temné elektronické ...
3.11.2026Kultovní skotská indie kapela Arab Strap míří po více než 20 letech zpět do Prahy. Stane se tak 22. 11. 2026 v prostoru MeetFactory.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.