Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Myrath - Legacy

MyrathLegacy

Ruadek2.5.2016
Zdroj: flac
Posloucháno na: FiiO X3 + Koss Porta Pro
VERDIKT: Power metalový proud folklóru počtvrté a opět výborně. Dlouhé roky čekání se vyplatily a kapela předkládá mohutný celek pohádek pro náročnější ucho.

Písek v očích, horké slunce, plachty natažené nad obchody s ovocem a ženy, které mají kolem boků blyštivé šperky. Blízký východ a jeho horká krev, která se vaří, až to bublá a prská všude okolo. Čtvrtá deska Myrath je vlastně kombinací výše zmíněných věcí a přitom ještě daleko víc. Hudba v současnosti natolik vyšperkovaná a pompézní, až osciluje na hraně, kterou většinou nepřekročí. A jak se to poslouchá? Nakonec vlastně stejně dobře jako minule…

 

Na Legacy jsem čekal dlouho, tušil jsem totiž, že pokračovatel Tales of the Sands by mohl být velkolepý a odvážný. Ve výsledku je to nakonec aranžérsky bohatší mustr Myrath, tedy relativně slušně našlápnutý power metal s bohatým doprovodem, který se ale netopí v patosu a přemrštěných vizích autorů – takže nic se nepřeřvává, ale velice příjemně doplňuje. Tedy většinou. Pravdou je, že občas už je to na hraně snesitelnosti, člověk musí svým způsobem přivyknout. Legacy díky většímu důrazu na aranže ztrácí dech v důrazu, metalová složka se někdy utápí přespříliš ve sladkosti a skladby ne vždy díky rozmachu drží pohromadě. Je umění držet rozjetou skladbu na uzdě, když chcete velké emoce zdůraznit ve velkém stylu. To je ale jediná slabina nové desky, navíc ve většině případů se neodvazují až tak příliš.

 

 

Myrath byli vždy velcí vypravěči svých až pohádkových vizí a cíleně v tom pokračují. To nám naznačuje i klip k úvodnímu singlu, který se vyžívá ve velkých akcích a atmosféře, co unáší do krajin vystavěných z písku a horkého slunce. Musím vyzdvihnout, že i přes neporovnatelně menší rozpočet, s jakým kapela disponuje na jednotlivé desky, než jaký mají velké bandy, to zvládá nadmíru přesvědčivě. Graficky pestré přebaly, slušné promo fotky, obstojná produkce a většina aranží zahraná skutečně naživo (nejen tato deska, ale i minulá měla už slušný ansábl živých účinkujících). Nutno říci, že Myrath nejsou žádná béčka co se týká instrumentální stránky věci a sami o tom moc dobře vědí: poslechněte druhou minutu skladby Get Your Freedom Back se svou hutnou baskytarou, jakou Anis nechá poskakovat kolem dokola. Myrath vždy rádi perskuse (jak jinak, když se opírají o tento druh folklóru), kterým proto dávají nemalý prostor. A to je obrovské pozitivum. A pomalu se dostávám k tomu, na čem jsou Myrath částečně postavení (oni by to určitě uznali také): kdo neznáte, zapamatujte si jméno Zaher Zorgati. Vím, tohle se bude těžko pamatovat, tak tedy aspoň tu exotickou příchuť jména. Ten chlap zpívá jako ďas, má neuvěřitelně velký rozsah hlasu a velice příjemné zabarvení a skutečně umí zpívat. Nepředvádí za sebou pouhou onanii vibrujících hlasivek. Veskrze jsem spokojen.
 
 
 
Legacy nabízí 12 skladeb na ploše blížící se jedné hodině, což je tak akorát. Odečtěme si intro Jasmin, které slouží pouze ke svému účelu a jako samostatná skladba se nedá počítat. I tak je to slušná práce, vezmu-li si v potaz to, že jejich kouzlo skutečně po celou stopáž působí a nasazení nepolevuje. Když si vezmu už poměrně hodně se opakující celou tu kdysi originální power metalovou scénu, tak tohle je vzorový příklad progrese, která se slyší už velmi málo. Takže? Čtvrtá placka je opět potvrzením toho, že Myrath jsou zárukou kvality a že tady se vyplatilo si počkat (kapela totiž desky nechrlí a co deska, to nějakých cca 5 let čekání a příprav). Teď už mám jen skromné přání, aby tohle nasazení kapele vydrželo, protože dosáhli zenitu, ze kterého už je většinou spíše cesta dolů než nadivoko ještě výše…

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

hyenik / 2.5.16 11:00odpovědět

akorát do recenze by si zasloužil prolinkovat spíš jejich super crowdfunding klip nez nejake lyric video ne? https://youtu.be/z2lztdrfrcw

hyenik / 2.5.16 10:57odpovědět

Těšil jsem se, ale na koncerte jsem si koupil CD Tales. Je víc etno, na Legacy se ta tuniská vyjímečnost zbytečně rozmělňuje jakousi indiferentni elektronikou (moderna? krok do evropy? no nevim). Deska je ale přístupnější, takže bude určitě úspěšná u širšího publika (strategicky zřejmě správný krok). Když jsem si pak pustil Hope (2007), tak jsem se musel usmívat kam až dnes došli od toho nekompromisního (a tím pádem skoro neposlouchatelného) protoprogu se 40 nesouvisejícími motivy v jednom songu. Zpěvák je velký sympaťák s perfektní pódiovou prezentací a celkově púsobili pohodově a příjemně.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky