Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Myrkskog - Deathmachine

MyrkskogDeathmachine

Sorgh16.10.2019
Zdroj: CD, mp3
Posloucháno na: Technics SL-PG 490, Dual CV 1400, PC
VERDIKT: Dnes trošku hudby pro pamětníky. Myrkskog jsou ale nadčasoví a jejich Deathmachine nestárne.

Bylo to po přelomu milénia, ještě dozníval hluboký nádech nových časů, které se nakonec ukázaly být jen pokračováním těch starých. Tehdy ještě v rozkvětu nového roku vyšlo debutní album norské kapely Myrkskog. Dali si s ním pořádně načas, protože skupina vznikla už v roce 1993 a zatím oťukala terén pouze dvěma demáči. Až po sedmi letech dozrál čas ukázat světu sílu jejich smrtících kompozic. Na svět přišla Deathmachine.

 

Obal desky jasně naznačoval nový trend. Okázale ignoroval krajinářská nebo čertovská témata a dával jasně na srozuměnou, že nepůjde o přehnaně atmosférické či melodické bláboly. Spíš o fascinaci technickým pokrokem, střetem i spoluprací lidí se stroji. Obal desky byl zvolen naprosto vhodně, chladně modré světlo obklopující turbínu studí jak barvou tak motivem a takovému dojmu pak logicky musí odpovídat i hudba. U Myrkskog doznívá blackmetalová doktrína a mění se na jakéhosi horkého, málo opracovaného svařence černého a smrtícího kovu. V jejich podání jde o silnou kombinaci, ze které tryskají syrové a energicky našlápnuté skladby. Ovšem mateřské ňadro, ze kterého sáli první kilojouly, je stále patrné. Odkazy najdeme v parádních vypalovačkách  A Poignant Scenario Of Horror, Deathfare To The Devil nebo titulní Deathmachine, které zhluboka sahají do blackmetalové spižírny a mají neskutečné grády doplněné silnou atmosférou.

 

Tady je patrné, že z tohoto úhlu pohledu Myrkskog neřekli poslední slovo a na původní styl nikdy docela nezapomenou. Jinde už se ale do popředí dostává vliv death metalu a tvorba nabývá obrysů budoucích smrtonošů Zyklon, kde se dál realizovali zakladatelé Myrkskog Secthdamon a Desctructhor. Tento nový vítr je cítit ve valné většině skladeb, někde víc, někde méně. Vypíchl bych úvodní otvírák Discipline Misanthropy nebo The Hate Syndicate, ze kterých zmizela důvěrně známá atmosféra a nahradil ji chlad a surová energie agregátu. Ve skladbě Syndrom 9  je pak přímo slyšet spouštění velké vrtule, která bude metodicky krájet okolní vzduch. Nová doba a odvaha experimentovat se nejvíc projevila v závěru alba, kde se našlo místo pro malý, ale do té doby ne běžný experiment. S podobným nápadem přišli o rok dřív Arcturus na kompilačním albu Disguised Masters, které je nedostižným průkopníkem, ale pořád šlo o náhodné útvary. Album Deathmachine ukončuje zajímavý remix a jak podobné věci neprožívám, tak musím přiznat, že Pilar Deconstruction (Syndrom 9 remix) je výborná skladba prostoupená elektronikou a dunivými rytmy. Mnohým se otevřely nové hudební obzory.

 

Zajímavé je, Myrkskog nikdy oficiálně nezanikli. Nad skládáním nových věcí sice asi už zlomili hůl, což je škoda, ale občas si zahrají na nějakém festivalu. Je to takový život po životě, který dle mého názoru nemá valný smysl, ale Myrkskog zkrátka funguje dál. Dnes už by mi asi nezpůsobili to příjemné mrazení v zádech jako kdysi, přesto si jejich staré desky rád připomínám.  


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Pekárek / 17.10.19 9:40odpovědět

Fajn vzpomínka, díky:)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky