Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nahum - The Gates Are Open

NahumThe Gates Are Open

Ruadek4.7.2012
Zdroj: promo CD
Posloucháno na: Panasonic SA-PM15
VERDIKT: Slušná česká thrash / death metalová jízda, která je pro mne milým překvapením. Ačkoli uznávám, že kluci nehrajou nic, co by tu ještě nebylo a jejich pojetí tohoto stylu není zrozenou originalitou, je to hodně slušná práce. Ta deska mě baví, je výborně zahraná a má mnoho obstojně ostrých pasáží. A to je přesně to, o čem tento styl je - nebýt progresivní za každou cenu, ale umět dostat do lidí energii, vztek a dát tomu v textech všemu nějaký smysl. A to se tady povedlo.

Ostravští Nahum jsou tu s prvním velkým počinem v jejich hitorii. Musím zmínit ještě demo, vydané v roce 2005, z něhož pochází a je v novém zvuku vyvedená úvodní skladba Worldwide Screaming. Nahum hrají hodně energický a nabroučený death / thrash metal s příjemnými melodickými prvky. A setsakra jim to odsýpá. Už v úvodu recenze musím říci, že Nahum jsou pro mne milým překvapením, tahle deska za poslech totiž rozhodně stojí.

 

Už úvodní těžkotonážní jízda (když pomine atmosférické intro) Worldwide Screaming s výborně znějící baskytarou album slušně nakopne. Tento nástroj v rukou Hanise tvoří samostatnou dějovou linku jejich skladeb, protože nejen že podporuje rytmiku, ale dokáže do toho ještě dávat mnoho vlastních vyhrávek. Dvojí řežba kytar umí vytvořit tu správnou thrashovou sekanou, nebojí se rychlejších jízd jako zvolnění, klukům rozhodně jdou i valivé střednětempé rytmy. Na desce musím vyzdvihnout melodické linky, které Nahum zakomponovali do skladeb s nezvyklou lehkostí (na to, že je to vlastně jejich první album).

 

Nahum se dobře poslouchají, protože umějí rozvinout motiv mnoha směry. Umějí do toho dát tu správnou energii. Baskytara je slyšet tam, kde být slyšet má, kytary brousí a umí tvořit tu správnou thrashovou stěnu hluku, bicí jsou důrazné a dynamické. Pavel za mikorofnem umí svou práci na výbornou, používá hlasové efekty, slyším tu vícestopé běsnění. Milým překvapením je správně temný, řízný zpěv hostující Veronicy, jinak působící v kapele Up!Great (crossover banda též z Ostravy). Zvuk má kapela na albu přesně takový, jaký k hudně perfektně sedne. Každý nástroj je jasně čitelný, kapela si s postprodukcí zjevně vyhrála - i díky slušném intru a poslední skladbě Feel The End.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

-Ruadek- / 18.2.19 10:46

Naprosto souhlasím a myslím si, že intenzivnější desku už jsem dlouho neprožil. Podotýkám, že píšu neprožil, ne jen neslyšel. Tahle deska chce jiný přístup a já jsem za sebe dalším člověkem, který si tuhle ztrátu s hlavním mozkem StS prožil poměrně hodně. Doménou mého poslechu byli svého času Hallatar a především dodnes perla Trees of Eternity. Na téma Aleah bych dokázal mluvit dlouho. Smutek ze ztráty je tady doslova hmatatelný, jejich tvorbu to posunulo vlastně přesně tam, kde by umělecky chtěla být většina doomově zahloubaných kapel. Je to přesně ta nádhera, nalezená ve smutku.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky