|
|
||||||||||
Necromantia patří k veteránům svaté války a svojí blasfemickou prací osvěžují stojatý vzduch mezi pravoslavnými stánky. Jejich první hudební pokusy je možné dohledat kdesi v roce 1990, což se dá dnes nazvat pravěkem. Svojí stylizací se drží tradic, a tak není nutné oprašovat každý pentagram v jejich budoáru a snažit se o hlubší seznámení. Stačí jen říct, že mají blízko ke všem čertům, z nichž tři jsou v Brně a točí dobré bratčické pivo.
Já jsem tuhle kapelu objevil celkem nedávno, a tak nevím v jakém duchu se jejich starší nahrávky nesly. Díky novému albu To The Depths We Descent... si však troufám tvrdit, že Necromantia nejsou až tak pekelní jak by se mohlo zdát a věřím, že raději mastí karty než zapalují kostely. V dřívějších dobách se k problematice třeba stavěli urputněji a s větší vervou, ovšem v současnosti s black metalem víceméně koketují a nejde o zapřisáhlé černokněžníky. Na to skladby působí moc rozverně a stíny nad jejich hlavami se zvolna rozpouštějí. V hlavní roli se usadila melodická extravagance, která vytváří takovou tu oblíbenou a trošku kýčovitou kostelní atmosféru. V hlubinách nahrávky svádí souboj dva klávesáci, kteří se předhánějí v tvorbě silných melodických struktur. Některé pasáže mají opravdovou sílu, v jiných to zavání vyčichlou snahou o rychlý efekt. Výsledkem je víceméně klasický, melodický metal se začerněným sklíčkem, díky kterému se můžeme podívat přímo do jádra pudla. Že mu chybí originalita je jasné a že se nebude útočit na horní mety asi taky. Přesto si své posluchače najít může a není proč se stydět. Album míří spíš směrem k věrným posluhovačům heavy metalu, kteří se nebojí trošku ušpinit a na modlení už dávno nevěří. Ti prominou nebo tolerují pavučiny černého kovu projevujícího se nejsměleji ve skřehotavém zpěvu a vezmou za svá pohodlná témata bez falešných ambicí. Chovatelům havranů nezbude než si vyzobat několik pravověrných blackových perel, ve kterých se občas zablýsknou příjemně nabroušené kytarové sekvence.
Napoprvé se to poslouchalo docela dobře a rád jsem strávil nějaký čas s takto starou a zasloužilou kapelou. Ovšem třetí, čtvrtý a další poslech postupně strhal falešnou tapetu a na holé zdi už promítnuté kouzlo zvolna zmizelo. Výsledkem je poměrně jednoduchá nahrávka hrající si na něco vyššího. Komu to nevadí, bude odměněn příjemným a nekomplikovaným zážitkem.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:The Circle Music
Vydáno:Říjen 2021
Žánr:black metal
The Magus - bass, zpěv, klávesy
Yiannis Votsis - bicí
George Emmanuel - kytara, klávesy
1. Daemonocentric
2. And the Shadows Wept...
3. Give the Devil His Due
4. Inferno
5. Eldritch
6. To the Depths We Descend...
7. Lord of the Abyss MMXXI
8. The Warlock MMXXI
Łatanu
Eon Hora
Syven
Aikaintaite
Melvins / Foo Fighters
Medicine at Midnight / Working with God
Satyricon
The Age of Nero
Hanging Garden
Blackout Whiteout
Defying
The Splinter of Light We Misread (EP)
Madgod
Madgod
Colp
PHilosophisED (EP)
Or
Jaro
The Clouds Will Clear
Recollection Of What Never Was
Wrathrone
Reflections of Torment
Francouzská metalová kapela The Old Dead Tree podle všeho ještě stále není dead a aktuálně o sobě dává vědět novým songem Terrified, ke kterému vznikl...
5.6.2023Konečná pořadí v jednotlivých kategoriích ceny hudebních nadšenců Břitva jsou od včerejška známá, jejich přehled najdete ZDE.
4.6.2023A Tribute to Legends (Pocta legendám) je zbrusu nový song známých tuzemských hudebníků a je věnovaný padlým kamarádům české scény. K poslechu ZDE.
2.6.2023Projekt Abbé, za kterým stojí Jan Hamerský, právě vydává novou desku Hraj si a shoř! Ta bude k dispozici digitálně (bandcamp) a na kazetě, bližší info...
2.6.2023... proběhne tuto neděli 4. června v pořadu Hard & Heavy na rádiu Beat, a to pod taktovkou Petra Korála. Detaily jsou k dispozici ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.