Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Necrophobic - In The Twilight Grey

NecrophobicIn The Twilight Grey

Sorgh4.9.2024
Zdroj: Bandcamp, mp3
Posloucháno na: PC, mobil
VERDIKT: Takhle vypadá album žijící jen z podstaty. Je to hodně tradiční a nudná přehlídka všemožných triků, které posluchači dávno prohlédli.

Kdo by neznal Necrophobic. Tahle švédská trvalka na sebe od roku 1989 pravidelně upozorňuje a stabilně vydavá svá alba bez nějakých dlouhých přestávek. Letošní rok patří mezi ty plodné, a tak fanoušci mají to potěšení ponořit se do vln nové desky nazvané In The Twilight Grey.


Vždycky mi přišlo, že se Necrophobic staví do role větší bestie než jsou. Jméno kapely, logo, názvy alb, to vše ukazuje na pekelnou bestii. Když si ale pustím některé album, tak během chvíle získávám dojem, že je to jen maska a kapela hraje muziku přístupnou a jemnější než by se mohlo zdát. Což by nebyl žádný problém, protože kde kdo si hraje na většího tvrďáka než je a ničemu to nevadí. Větším problémem je, když album nemá moc co říct. To je problém nejen aktuální desky, která ze všech úhlů pohledu působí jako bezzubá bába. Vše, co nám kapela mohla říct už evidentně bylo řečeno, a tak tu máme necelou hodinu prázdného žvanění u piva.

 

In The Twillight Grey je dílo kloubící melodickou stránku se syrovostí, které nevěřím. Nějak se obě polohy perou a těžko říct, na kterou stranu se přikloní štěstěna. Obehraný modus operandi by napovídal, že zvítězí ta jemnější. Album začíná svižně, úvodní skladba však žádné podněty ke spokojenému výrazu nedává. Jedeme v kolejích standardního blacku s odlesky death metalu (i když jsou tam ještě) oslavujícího sama sebe minimálním vývojem. Škoda, že ani v těch melodiích nevyrašilo semínko osvětových názorů. Kytarová sóla sice vypovídají o vložené dávce emocí a kytarista Sebastian je umí patřičně rozeznít, ale v rámci celku jde o okrajové ozdoby. Základní kostra skladeb je nenáročná a předvídatelná. V rytmu se rychle zorientujete a zopakujete si přechody mezi vypalovačkami a středním tempem, ve kterém se dá občas zahlédnout náznak napětí. O hlavní slovo si říká dominantní sólová kytara a zdá se jako by vše leželo na ní, protože okolní aranžmá je chudokrevné a chybí mu hloubka. Variabilitou tradičně nepřekvapí ani zpěv, což je monotónní murmur, který mě po několika posleších začal prudit tím, že každou skladbu okupuje skoro do maxima.

 

Z alba mi zůstal pocit prázdné a zbytečné desky. Jedinou vzpomínkou je pár pěkných sólíček v kontrastu s vlezlým zpěvákem. Těžko něco vypíchnout, protože je to na jedno brdo. Tím pádem nejde nic přímo utopit a někomu album třeba udělá radost. Spíš ale bez znalosti minulých nahrávek. Kolovrátkům zdar. 

 


 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Necrophobic / 8.9.24 18:50odpovědět

...byli na scéně vždycky nedocenění. Nevím jak vůči tomuto novému albu (ještě jsem neslyšel), ale bylo to tak.... Ranná alba byla sice melodická, ale úderná a rychlá. Rozhodně ne vyměklá, jako jiné švédské kapely z Götebroské vlny....

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky