Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

I když se to nezdá, také Nifrost korzují scénou víc jak dvacet let. Někde v pozadí, ale s pěkně vypracovaným smyslem pro vikingský metal. Epické Norsko v sobě zkrátka nezapřou, během jejich hudby vlny studeného moře naráží do skal a obloha nad nimi maluje své dramatické obrazy. A když je na co navázat, což s bohatou minulostí této země je, tak se v takovém prostředí dobře vypráví. A Nifrost vyprávět umí. Chlapi se prezentují melodickým viking / black metalem a upomínají při něm na mnohé známější soubory své domoviny, jako třeba na Windir, Helheim nebo samozřejmě Enslaved.

Já si sám pro sebe tuhle kapelu nadefinoval jako přístupnější formu Helheim, kteří jsou smyslnější a progresivnější, a vedle kterých Nifrost kladou důraz na melodie a bezprostřední výpravnost. Jednoduše moc nevymýšlí a neopracovávají detaily. Jistě, Nifrost nepřináší vůbec nic nového, ale přesto se moc dobře poslouchají, protože styl jakým své severské poslání řídí, je kvalitní a poslechově věrný. Prostě a dobře dělají svému epickému řemeslu čest. Prim hrají melodie, které nejsou nijak křiklavé ani prostoduché, ale zabořené do charakteru krajiny a dávného odkazu předků.

Vedle těchto melodií, je to melancholie, která je posílá hlouběji a nevystavuje je tak přebujele slavnostní náladě nebo opileckému povykování. Nifrost jsou zahloubaní a střízliví hrubiáni, kteří umí své hrubiánství procítit a zahrát na jemnější strunu. Nemůžou chybět ani klasické hrdinské vokály a jejich provázání s blackovým ječákem. To k tomu prostě patří. Celé to není o ničem jiném, než jak ocenit přístup Nifrost k hudbě, která už léta vyvěrá z jejich rodné země. S tím jde ruku v ruce absence jakýcholiv překvapení, natož zapojení nových prvků. O nich hudba Nifrost není.

Briseld je třetím albem kapely a jako takové se naprosto nevymyká standardům viking metalové produkce kapel z Norska. Je třeba si vystačit s tím, jakým způsobem s tím kapela nakládá. A v tomto ohledu jde o velmi příjemnou záležitost. Snadný příjem, rychlá ranní procházka známým prostředím a čau. Dáme odpoledne opáčko po stejné trase? Klidně dáme, tohle není nic proti ničemu a když je čas a správná nálada, proč se za doprovodu epiky Briseld znovu neprojít? Něco dalšího z pohledu zajímavostí a důležitých informací? Asi ani ne, aspoň jsem na nic zásadního nenarazil. Tohle je zkrátka příjemná severská klasika z epického Norska. Ber, nebo nech bejt.