Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Slowdive na nákupu čističky zvuku v zapadlém bazaru plném vysloužilých cirkusáckých propriet, odpálených zesilovačů, přetržených strun, rozmazaných fotografií, velkých nadějí a zpola promarněných příležitostí vedeným znuděným Kevinem Shieldsem právě ukládajícím k věčnému spánku tisícíosmdesátoupátou potenciální skladbu My Bloody Valentine za doprovodu již jen stěží zaslechnutelných tónu první desky Ride ztrácející svůj lesk kdesi v útrobách skladových prostor až po okraj naplněných relikviemi počátků vzpurných devadesátek posypaných střípky post-punkově zasněných let osmdesátých zahalených dekou neúprosně odbíjejících, do současného časoprostoru přesahujících, dekád, za jejichž vystihující, charakteristické přívlastky lze onačit čerstvé, moderní, pokrokové, zásadním způsobem stylotvorné… anebo pusté, vyčpělé, uspěchané a stran invence naprosto jalové? Panna nebo orel, černá nebo bílá, elektrický a plynový sporák. Výběr je na každém z vás.

Nothing těží z minulosti. Nepokrytě, vědomě, avšak stále v rámci dobrého vkusu dostatečně vzdáleni od hranic trapnosti a vlezlého kalkulu. Nosné konstrukce jejich tvorby nikterak neoplývají překvapivou, dechberoucí originalitou poháněnou neutuchající snahou o zvrat, posun či objevování nových sfér. Pavučina je však utkána precizně, prostá trhlin, nedodělků, asymetrických nesmyslností, ačkoliv charakteristické hlukové kytarové stěny, pohled zabořený do svého nitra i převis náladotvorných okamžiků nad prostým řemeslem a demonstrací instrumentálních schopností zúčastněných, vypovídají spíše o pudové rozervanosti, jasná definice a logicky uspořádaná kostra je pevně ukotvena. 

Kompilát. Nic víc, nic míň. Hodně, nebo málo? Pořád lepší prožít čtyřicet minut na vlnách čisté neprogrese lemované upřímností, nadšením a prošívané bezstarostnou lehkostí bytí, než svědčit v procesu křečovitého přemáhání nepřemožitelného. Vše zásadní již bylo řečeno. Historie se nepřepisuje. Guilty of Everything přesto našlo úzkou skulinku mezi velkými hráči uprostřed přeplněného chlívku shoegazingu, aniž by zesměšnilo samo sebe. Karty jsou rozdány. Přijměte výzvu, nebo žijte dál minulostí…