Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Pandemic Outbreak - Torment Beyond Comprehension

Pandemic OutbreakTorment Beyond Comprehension

Garmfrost22.10.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Pečlivě dávkovaný vztek...

Váhání, zda se věnovat v recenzi nové desce Pandemic Outbreak, mi usnadnil pohled na obálku nahrávky. Ačkoliv se jedná o poměrně novou kapelu, font písma, barva i nálada je dokonale old schoolová, evokující obaly Malevolent Creation atd. Takový death i jeho obálky mám rád, takže proč ne. Torment Beyond Comprehension vycházející pod značkou Godz ov War Productions je druhou dlouhohrající a celkově už pátou (počítaje i živák Awaken to Mutilate) nahrávkou. Pandemic Outbreak jsou věrní kořenům a přesto nejede vlak.

 

První, čeho si můžeme všimnout, je vcelku mohutný zvuk. Je důraznější, atraktivnější, ale také obroušenější, než měly předchozí nahrávky. Je to pozitivum nebo zápor? To nechám na vás? Kdo má rád řezavé kytary a vytaženější vokál, ocení starší desky. Produkce Torment Beyond Comprehesion kytarám dává prostor dostatečný a growly slyšet samozřejmě jsou více než dost. Podle mě ubylo thrashového vlivu a více se to rochní v death metalu. Tudíž to zřejmě chtělo zvuk uhladit i ušpinit, a rozhodně potemnit. Dal bych přednost výraznějším bicím partům, jsou podle mě lehce ušlápnuté. Naopak jsem velice spokojený s prostorem pro baskytaru. Vše je příjemně slyšet, nic neruší, sem tam skladbu zpestří, jindy dokreslí kytary… Naopak mě ruší nepříjemně znějící growl.

 

Pandemic Outbreak

 

Stará škola v rukou Pandemic Outbreak nezní vůbec špatně. Hudební nadílka Torment Beyond Comprehension je nasáklá vzteklostí a razancí. Vztek je ovšem pečlivě dávkován. Kapela i přes jasnou přímočarost předvádí dobré řemeslo, které sice není kdoví jaké, ale dokáže okouzlit i okoralé srdce fandy, který stál u zrodu obou stylů.

 

Kdyby mi někdo řekl, že tato nahrávka vznikla na přechodu osmdesátých a devadesátých let, řekl bych – proč ne. Přesně tam mi současní Pandemic Outbreak pasují. Někam k výše zmíněným Malevolent Creation, Sodom… Díky nasypaným bicím by tehdejší produkci válcovali, do božskosti zmíněných jim naopak schází… vlastně úplně všechno. I přesto mám tendence si u poslechu Torment Beyond Comprehesion pořádně rozhýbat krční páteř.  

 

Thrash/death zuřivých Pandemic Outbreak je schopen udělat radost hladovějícímu po starých pořádcích. Dílo je ostré jako břitva, ne však bezhlavé. Co mu schází do atraktivnosti, to dotahuje energií a uvěřitelnou dravostí. Já si na moment zacestoval časem, užil si a jdu dál.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mold / 13.3.17 8:47

Ja jsem zatim ve fazi, kdy jsem presel od relativni spokojenosti k nastvanosti. Protoze jsem to slysel uz asi 30x a stale mi v hlave nejak neutkviva z ty nahravky prilis mnoho, jednotlive motivy, ale neco celistvejsiho vubec. Nejvetsi problem jsou asi bici linky, ktery by dle me mohly byt mnohem napaditejsi, nektery nasypy mi prijdou uplne zbytecny, kdyz viri prechody uvital bych spis nejakou rytmickou udernost do tech Vignovo kytarovejch pasazi. Bici linky pise Vigna a prijde mi, ze to uz dela celkem programove a sam Shalaty tam toho zase tolik z vlastni invence neprida a kapela tady celkem strada. K nejakemu feelingu, ktery by me z tech bicich linek pohltil se vzdycky propracovavam strasne dlouho nez tam neco zachytim, jednak za to muze sterilnejsi produkce (je to bez vetsi energie, akcentu), druhak proste to, ze Shalaty prvotypove neni zadnej rouhac, ale jen slusne odvadi svou praci, coz je malo . Taky mi chybi poradny chytlavy zpevovy linky, naposledy neco takovyho a v trochu vetsim mnozstvi meli na Shadows in the Light. Ze by se mi zaryl nejaky uryvek z textu v hlave to ani nahodou. Skladba cislo tri je sice hitovka a tam neco je, ale samotna skladba me az tolik nebere. Dneska jsem asi po 14 dnech tu desku vyhodil z prehravace, dam si tyden odstup a zkusim pak znova jestli se to usadi. Furt jsou to Immolation a jako jedna z poslednich kapel si drzi latku stale na nejakem nekolisavem standardu, kdyz pominu, ze vrchol v podobe alb HIA, FFG, CTAWB maji za sebou a uz vlastne jen vari z toho cim byly tyhle desky nabuseny. Posledni co me uz fakt nebavi jsou ty digitalni coverarty. V digipaku jsou alespon fragmenty z alba zvetseny a hozeny do takovy zelenkavo sedivy barvy a to vypada prijatelne a ma to trochu dusi. Po dlouhy dobe pouzili na obalu logo, coz se naposledy stalo tusim na Here in After.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky