|
|
||||||||||
Ať se snažím vzpomenout sebevíc, nedokážu si odpovědět na otázku, jestli jsem slyšel minulou desku Antigod. Byla to samozřejmě Wareligion (2015) a pokud jsem ji snad poslouchal (což vůbec netuším), zapomněl jsem všechno. Nějaké matné a po pravdě docela nevýrazné dojmy ve mě zanechal pouze debut The Masquerade (2013), od kterého se kapela proměnila ... minimálně v osobě Chymuse a ve fascinaci válečnou tematikou. Válka byla minule, válka je i tentokrát. Nedělní dopoledne a dokument o Hitlerovi, prostě idylka...
Proč tedy W.R.A.T.H.? Třeba proto, že po strašně dlouhé době mě baví obal od Deathera, který mi tentokrát přijde dostatečně zábavný a až komiksově nadsazený, což vůbec nevím, jestli byl záměr, ale nějakou náhodou se povedlo. A nejde jen o titulní obrázek, třeba zpracování bookletu je graficky čisté, obsáhlé a přitom decentní, jak jsem už dlouho u české kapely neviděl. Nebýt Chymuse nastrojeného do kazatelského hábitu s kolárkem pod krkem (kdepak jsem to viděl? že by u Polyho?), bylo by vše skoro dokonalé. Docela se těším, až tihle odvážní satirici křesťanství stejně tvrdě vytáhnou do boje proti dalším náboženstvím. Bude legrace.
Hudba? Především přímočará. Dá se dohledat žánrový rozstřel mezi thrash a death metalem, což v podstatě odpovídá pravdě, k tomu sem tam prvek grindu (jen lehce) a hlavně groove - pěkně od podlahy, řádně natřepat vnitřnosti a moc o ničem nedumat. Asi mám zrovna nějakou slabší chvilku, ale proti všem mým přesvědčením a novoročním předsevzetím mě tenhle jednoduchý metal bere za uši. Tedy aspoň chvíli, zhruba polovinu až dvě třetiny alba. No prostě dvacet minut.
Proč tak málo? Jednak proto, že napříč deskou se nic moc nemění a některé skladby lze od sebe rozeznat jen různým refrénem (což je nadnesený výraz pro opakování dvou až tří slov), a jednak bych i v rámci takto přímočarého metalu čekal trochu víc zábavy, sem tam sólo, sem tam nějaká zajímavá vsuvka a podobně. Pravda, samplované promluvy a „hlasy z bojiště“ jsou jednoznačně pozitivním zpestřením, ale není jich moc a samy o sobě mi na něco velkého nestačí.
Ze své pozice navíc zásadně bojuju z hodně ořezaným zvukem, který nahrávce sice propůjčuje nakřáplý dojem švédské deathmetalové scény, ale je to jen dojem a brzy každému dojde, že je něco špatně. Třeba i dost upravený záznam bubnů, který s něčím skutečným nemá mnoho společného. Mířím k tomu, že zvuk desky je hodně „udělaný“, nepřirozený a určitě to vzhledem k vlastní produkci kapely neslyším jako plus. Každého volba.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Lomikar / 23.7.18 10:02odpovědět
Jo a zapomněl jsem ještě dodat, že AntiGod předvedli vynikající našláplej set letos na OEF, málem mi upadla hlava, takže naživo velmi doporučuju.
Lomikar / 23.7.18 10:00odpovědět
Taky mi spílání do křesťanství přijde už takové odzívané a jsem rád, že zejména v současném blacku se ta témata posunula často někam k individuálním filozofiím, existencionalizmu apod než aby pořád hrozili pěstičkou na červotočem prožraný kříž u báby nad postelí. Dost ale chápu kapely, že se jim do prskání na islám v současné turbulentní době nechce, protože ty lidi, co ti jen z principu začnou chodit na koncerty, to nechceš. Jinak ale kdo hledá najde. Mě určitě napadá třeba Peste Noire, z českých zas například Moravská zima. Pokud tedy jsou tady pro někoho důležitý tyhle témata. Mně to přijde jako píčovina.
-k- / 23.7.18 23:30odpovědět
Jasně, je otázka zda do muziky promítat politiku a postoje. Ale všeobecně je už úsměvné antikřesťanské rouhání a otáčení křížků - zvláště když to nevyžaduje naprosto žádné hrdinství. Pokud má někdo koule, tak ať se naveze do něčeho mnohem aktuálnějšího a opravdovějšího. Chodit s kredláckým trikem JESUS IS A CUNT je dneska už nuda, ale zajdi si do města v triku ALLAH IS A CUNT a seberou tě za prezentování názorů, potlačujících práva menšin......
Lomikar / 24.7.18 10:18odpovědět
Jo, je to bezpochyby špatně, každý má na to nějakej názor, dle mě se tohle dá vyřešit časem až se usadí prach a hlubší integrací, kdy prostě další generace si budou muset uvědomit, že podrývání letitých autorit je taková hezká evropská vlastnost. Já si ale hlavně myslím, že třeba většina těch kapel se ostatním náboženstvím tolik nevěnuje, protože jsou to povětšinou kapely z území s jinou, křesťanskou minulostí. Vždyť v estetice třeba evropských kapel se neustále objevují kulisy opuštěných chrámů, dómů, osamělých soch a jiných sakrálních staveb uprostřed ničeho, které budí zdání věčnosti a neměnnosti, přičemž jsou nám povědomé z historie, naší krajiny a nějakého kulturního dědictví. Pro nás evropany je v dědictví křesťanství stále skryto mnoho ticha a tajemství, proto je to logicky lákavější jej hudebně zpracovat než řekněme islám, který se pro nás bohužel stal kulturním šokem a tím pádem nějaký extrémní hudební reakce na něj v současné době by se svezly nejspíš na vlně toho šoku. Navíc pokud chceš se něčemu postavit, musíš to nejprve poznat a tuhle aprobaci tu má fakt málokdo, obzvláště z extrémní hudební scény. Proto si myslím, že to ještě bude chtít čas, ale i tahle studna se bude časem otevírat.
-k- / 20.7.18 7:15odpovědět
Zajímavý postřeh. Bez spojitosti s Antigod: už dlouho čekám, až nějaký black metal nebo core začne kopat do méně bezmocného náboženství než jakým je spící křesťanství. Do mrtvol se totiž kope velice pohodlně, ale z ostatního máme strach a plnou hubu keců o toleranci :-):-)
Milan "Bhut" Snopek / 20.7.18 8:06odpovědět
Pravda. Jediné, co snad mohu z paměti vylovit je Ad Hominem (deska Antitheist) a tuzemští Torc (deska Slzy Annwnu). Jenže díky trefování se do jiných náboženství jsou tito rázem strženi do pytle, ve kterém jsou i po právu v něm náležící pojmy. Jednoduše pak dostávají nálepku "náckové", čímž jsou velmi snadno a prostě odsouzeni. Místo toho, aby člověk trochu otevřel oči a zauvažoval, zda je házení do jednoho pytle správné. Nic není černobílé.
Milan "Bhut" Snopek / 20.7.18 8:21odpovědět
jsem to ale vrták... deska Torc, kterou jsem měl na mysli, se správně jmenuje Vzpomínky na Slunce.
Label:MetalGate
Vydáno:Červen 2018
Žánr:thrash / death metal
Chymus - zpěv
Yabback - kytara
Pedy - kytara
Wolodimir - baskytara
Ferenc - bicí
hosté:
Rainer Rage - kytarové sólo (12)
Otus Hobst - zvukové efekty (1)
Tony Chapman - hlas (1)
1. Evacuate
2. Iron
3. Panzertrain
4. Steamgod
5. Close
6. Siberia
7. Volunteer
8. Orders
9. Wrath
10. Frontline
11. Revolt
12. Battalion
13. Casualties
Antigod
The Masquerade
Antigod
Víme, co chceme dělat a jak to chceme dělat.
February Hard Show 2014
15.2.14, Luhačovice, Sokolovna
Břitva 2015
16.4.16, Brno, Melodka
Dark Buddha Rising
II (EP)
Ahasver
Causa Sui
Harakiri for the Sky
III: Trauma
Offence
Adoration of Black Kingdom
Satyricon
Satyricon
Anohni
Hopelessness
Awrizis
Final Hybridation
Kapela YBCA zveřejnila videoklip ke skladbě Švédi, kterou najdete na jejich letošním albu Brno Robstars - ke shlédnutí ZDE. Naši recenzi zmíněné desky...
5.10.2024Slovenská blackmetalová kapela Obšar vydala své nové album nazvané Propastnyk. Slyšte na bandcampu.
5.10.2024Uctívání blackers Azarath vydávají remasterovanou verzi ikonického třetího alba Diabolic Impious Evil na CD/LP/MC/DIGITAL u Agonia Records. Digitální ...
1.10.2024Na labelu Papagájův hlasatel právě vychází nové album Malignant Tumour nazvané Maximum Rock'n'roll. V nabídce je kompletní portfolio nosičů - CD / LP ...
30.9.2024Brněnský klub Sibiř se chystá na hutnou nálož zkázy. Mezinárodní doom metalové sympozium kapel Chorosia, Grimms Eye a Depths Above se uskuteční už ten...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.