Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Phantom Winter - Into Dark Science

Phantom WinterInto Dark Science

Jirka D.3.4.2018
Zdroj: CD v 6-panelovém digipaku (# GOLDEN 043) // promo od agentury Creative Eclipse PR
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82 // PC / Beyerdynamic DT 770 PRO 250 ohm
VERDIKT: Deska Into Dark Science má ambice vyvolávat démony z největších hloubek lidského nitra a běda tomu, kdo si myslel, že tam žádné nemá!

Phantom Winter se za svou krátkou existenci nezdržovali deskami malého rozsahu a tak v březnu letošního roku vydávají už svou třetí dlouhohrající nahrávku, což za necelých pět let fungování není zrovna málo. Tahle kapela původem z německého Bavorska se loni rozrostla o druhého kytaristu, nezměnila své logo a nadále se drží muziky, u které praskají kosti v těle. Ostatně těch kostí je v útrobách hodně povedeného digipaku rozeseto docela dost.

 

Muzika Phantom Winter vychází přibližně ze sludge metalu, pod čímž si deset lidí představí dvanáct možných řešení, od podladěného doomu přes crustem a hardcorem ovlivněné spolky hrající pomalu a hnusně. Správná a chcete-li jednoznačná odpověď v případě této kapely prakticky neexistuje, čímž opatrně připouštím jistou osobitost a současně i složitost pokud jde o to najít jednoznačně přiléhavé přirovnání.

 

Phantom Winter band

 

Into Dark Science sází hodně na hudební disharmonii a brutalitu, která na posluchače padne jako těžká deka hned na úvod a celých pětačtyřicet minut mu znemožňuje svobodně dýchat. Není to nic nového ani objevného, ale je to uděláno velmi, velmi přesvědčivě. Hlavní důraz ale kapela klade na vokální stopy, které představují dost nechutnou směs, něco mezi nejhrubším kanálem a drásavým skřehotem, od kterého by se i hodně depresívní spolky mohly něco přiučit. V bookletu se dají dohledat i texty k tomu všemu a po pravdě je to jediné místo, kde budete mít šanci si z nich něco odnést.

 

Tempo je logicky a úměrně všemu okolo pomalé, představuje zmar a závěrečnou fázi rakoviny, která už se všude rozlezla a pouze dokonává své tak pěkně započaté dílo. Nespěchá, protože ví, že už má vyhráno. Into Dark Science má ty nejlepší ambice vyvolávat démony z největších hloubek lidského nitra a běda tomu, kdo si myslel, že tam žádné nemá! Najdou je tam všichni.

 

 

Za sebe musím upřímně přiznat, že u nahrávek, jako je tato, jsem nucen rozlišovat mezi objektivním hodnocením a tím, jestli si něco takového budu pouštět každý den ke snídani. S Into Dark Science jsem poslední asi měsíc strávil času dost, slyšel ji mockrát a bez přehánění napíšu, že mě na ní něco stále přitahuje a láká. Ale jedním dechem dodávám, že stejně jako je důležité umět si podobný rituál užít, tak důležité je umět něco takového včas vypnout a nechat uležet.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky