Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Queensrÿche - Queensrÿche (EP)

QueensrÿcheQueensrÿche (EP)

Michal Z16.1.2011
Zdroj: MP3
Posloucháno na: Sony CDP-315; Technics SA-EX140; Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: První krok Queensrÿche do hudebního světa, poznamenaný hudebními vlivy zvenčí. Přes neoriginálnost projevu, kterému dominují vlivy NWOBHM a klasického power metalu, lze sledovat patrný talent, který se časem rozvinul do zásadních progmetalových květenství.

V období mého recenzentského útlumu jsem se v ústraní rozhodl, brát si kapely na paškál s větším důrazem a kompletně probrat jejich diskografie. Jedná se o spolky, jejichž tvorba mě provází a kříží se celým mým posluchačským životem. Pravda vybrat si první kapelu k tomuto účelu bylo složité. Chtěl jsem sáhnout až k počátkům hard rocku, ale to si nechám asi na důchod. První kdo dostane tu „čest“ být kompletně rozebrán, jsou američtí (později) progresivisté Queensrÿche z amerického Seattlu. Nevidím tak důvod, proč nezačít od debutního eponymního EP z roku 1983. Kapela v době vydání prvního EP byla pohromadě cca 2 roky a lze to z poslechu odtušit. Ihned od prvních úderů cítím, že mladíci se s nadšením vrhli na hudbu, která se jim v té době líbila a jali se dout do plachet heavy a power metalu, ale prozatím bez výrazného vlastního uměleckého vkladu. Zkráceně by se to dalo charakterizovat jako přípravka pro věci příští. Kapela se vyhrála a po získání jistoty a základní podpory příznivců se až později osobitě vyprofilovala.

 

Jisté kvality však v drážkách prvotního EP nacházím dodnes. Hlavní inspirační zdroje lze nalézt v Iron Maiden a Judas Priest. Geoff Tate duje do hlasivek ještě lehce neohrabaně, ovšem rozsah a čisté stoupání do výšek ho pasuje na jednoho z nejrespektovanějších pěvců, který si brousil hlasivky na dobové heavy metalové top zpěváky. Eponymní skladba především cituje ranné Iron Maiden (v podstatě celou NWOBHM), co se týče struktury skladby, rytmické sekce i melodií. Ranný Maiden odstín je na šedivou nepopsanou zeď nanášen inteligentními střiky i v další skladbě, které nepřeslechnutelně vévodí vydařený refrén a cválající heavy metalová atmosféra. První dvě skladby EP v podstatě jmenují dominantní činitele a vlivy na samotné mladé uskupení. Vizáží a stylem oblékání zcela zapadají do vzdouvající se vlny z britských ostrovů, říznuté rodící se hairmetalovou módou za velkou louží. Při pohledu na dobové klipy mě neskrytelně cuká koutek, ale doba byla taková.

 

Neotřelý rozjezd skladby „Blinded“ se rozvíjí do zajímavého motivu, který je bohužel klamavě zalit klasickým metalickým kovem se silnou krustou vysokých klenutých vokálů. Motiv z úvodu opět dostává prostor až v závěru a za podpory psychedelických kytar a hypnotizující rytmiky, dochází k prvnímu uměleckému kreativnímu progresivnímu zápalu motorů. Pomyslný vrchol debutového EP spatřuji v povedené, chytře strukturované “The Lady Wore Black“ navoněné upřímným baladickým odérem. Vůči laciným vlezlým cajdákům a oplodňovákům jsem velmi obezřetný. Nic takového v nabízeném kousku na posluchače nečíhá. Procítěné vokální podání, decentní instrumentace, časem luxusně exploduje k vypjatějším emocionálním polohám. Bravurně zahrané a kompozičně vyhraněné. Z dnešního pohledu je tato balada nevyčerpatelným rodištěm mnoha skladeb, které později Queensrÿcheeskortovali do výšin.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky