Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Život hvězdy, která se zrodí, aby svým světlem možná kdesi v dáli dala vzniknout životu, to je pro umělce velké téma a velká výzva. Zhudebnit její masivní proměny, exploze na jejím povrchu, spalující světlo a žár, který produkuje. Naši předkové ve své době věřili, že na nejbližší hvězdě, kterou známe – Slunci – se dá žít. Že stačí jenom proletět žhavý obal a dostanete se do zcela jiné krajiny a setkáte se s tvory, jaké si neumíte ani představit. V současnosti už víme o hvězdách daleko více, a přesto nás fascinují snad ještě víc. A zhudebnit životní cyklus hvězdy se všemi jeho odstíny, to je pátrání po prostředcích a výrazu, jaký tu ještě nebyl.

Life Cycle Of A Massive Star je industriální deska někdejšího člena dubstepové dvojice Vex'D. Aktuální deska je pro Roly Portera již druhou v pořadí a i přesto, že má pouhých 35 minut, působí značně delším dojmem. A je offbeatová, tedy zcela bez rytmické sekce. Roly Porter zde předvádí masivní zvukové plochy přecházející do hlukových expolozí, až cítíte doteky horké plazmy na kůži. Album je svým způsobem epickou jízdou okolo takové hvězdy, cítil jsem se jako pozorovatel kroužící po její orbitě, fascinován dravou silou spoutanou jen gravitací.

Zda se jedná o Supernovu či Hypernovu, zda je to cyklus Bílého trpaslíka nebo Červeného obra, nevím. V ozvěnách gigantického vesmírného prostoru se protínají ozvěny možná všech najednou. Roly Porter se ve svých experimentech podobá Amonu Tobinovi (pokud by se rozhodl dělat ambient), zvláštním způsobem by mohl doplnit film Sunshine (ačkoli ten má sám o sobě už tak výborný soundtrack ve spolupráci s elektromágy Underworld) a je hlukově výrazným odstínem pro space ambient.

Roly Porter u mě výrazně zabodoval, jeho album je výjimečnou ukázkou promyšleného konceptu (autor přiznává, že tvůrčí proces byl tentokrát daný dávno předem a deska není jen výsledkem studiových experimentů). Jeho album dokazuje mimo jiné i to, že se v různorodých (elektro) agresivních stylech pohybuje velká spousta talentovaných tvůrců, kteří, jakmile dostanou šanci tvořit sólově, dají vzniknout velice výrazným a originálním věcem. Jeden příklad za všechny – DJ Shadow, který se z hip-hopového pajduláka stal uznávanou personou míchající geniálním způsobem bicí samply a filmovou hudbu. A dnes vydává desky, jaké inspirují umělce zcela mimo kšiltovkovou scénu.