Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Scheitan - Travelling in Ancient Times

ScheitanTravelling in Ancient Times

Victimer8.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Precizní black, jež se pak v kariéře kapely neopakoval.

Vzpomínka na jeden zapomenutý a pro mnohé neškodný black art.

 

Zvráceným průsmykem v čase jsem se přenesl zpět a načerpal nemálo okultních a fantaskních sil v podobě debutového alba švédských mrtvol SCHEITAN. Dávno tomu, co jsem pilně sjížděl tento zanedbaný a nedoceněný opus na MC nosiči pošramocené kvality. Po letech jeho aktivace působí jako temný balzám na pobledlou black metalou duši revírního zbloudilce. A právě do těchto člověkem nedotčených míst produkce SCHEITAN skvěle pasuje. Další (celkem jsou tři) výtvory seskupení netřeba hledat a kazit si iluze, kapela údajně poté směřovala své kroky do vod death n´rollu a onen přerod si nechám navždy unikat. Chci se dále procházet starými koryty či vymletými stezkami, preludovat ústy na list jitrocele a tiše usínat v deštivé noci přikryt jen smrkovím.

 

scheitan


Je to speciální nahrávka. V ní se snoubí vše k temnému umění potřebné. Mnoho lidí nevzpomene, mnoho z nich ba ani netuší, kudy vede nejkratší cesta do útrob země. A SCHEITAN umí býti věrnými průvodci. Leckomu se může zdát nahrávka až příliš obyčejná, snad i průměrná a ničím nevybočující, ale pro mé nastavené mantinely jak má znít black metal, čpí sírou a doutná z mlhoviny, právě tak jak je mému srdci milé. A díky tomuto zvláštnímu spojení s klidným svědomím řadím "Travelling In Ancient Times" mezi úhlavní likvidátory slunce a spokojenosti oněch let. Ano, Enslaved či Emperor jsou výše a dlouhodobá trvanlivost je vystřeluje do nadpozemských dimenzí, ale SCHEITAN je zkrátka sázka na jistotu, která nezklame ani po letech. Nenávist z nich sálá a přirozně se ve tmě objímá s atmosférickým patosem či hrdě vypráví dávné pověsti. Jednoduše přímočarý materiál pojímací vše podstané z černého kovu. Vždyť je přece jedno kolik kilogramů kláves v sobě duch Scheitan nese, kolik dobrého či záhrobního soundu vydal z lůna a ke kolika černokněžníkům se ve svých textech obrací. Netřeba dumat, je to zaručeně podkožní materiál.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky