Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Shuffle - #WontTheyFade?

Shuffle#WontTheyFade?

Sorgh28.12.2018
Zdroj: CD (promo od vydavatele)
Posloucháno na: Technics SL-PG 490, Dual CV 1400, PC
VERDIKT: Velkou neznámou jsou v našich končinách kluci z kapely Shuffle. Promo jejich druhé desky pojmenované #WontTheyFade? je tak cestou do neznáma, na jejímž konci může čekat cokoliv.

Informace o Shuffle jsem pochytil jen z promomateriálu, který byl vlastně jen zkopírovanou biografií staženou ze stránek kapely. Napovědět mohl název labelu, pod který Shuffle spadají, Klonosphere. S těmi už jsme měli tu čest. Tak jací jsou?

 

Shuffle se přiznávají se svým obdivem ke kapelám jako Porcupine Tree, Riverside, Pink Floyd, ale také Opeth, Linkin Park nebo RATM. A podobně široký záběr můžeme najít i v jejich vlastním hudebním cítění, i když samozřejmě v jiných konstelacích a vazbách. Je evidentní, že se v nich sváří touha hrát tvrdě a zároveň se nechat balamutit silnými, emotivními výlevy. K oběma pólům se snaží přistupovat spravedlivě a nesklouzávat jen do jedné brázdy, takže ve výsledku jsme svědky rozpolceného vnímání světa Shuffle.


Album má hodně silných momentů a dokáže vyvolat silné emoce. Nejpůsobivější se mi jeví v místech, kde se kapela vykašlala na experimenty a drhne svoji verzi progresivního rocku, který může nezávazně připomenout slavné Porcupine Tree. Tady přes nepatrnou inspiraci vsadili hlavně na své vlastní zdroje, neohlíželi se okolo a díky tomu skladby mají nevšední, originální rukopis, který svůj půvab přesto odkryje až na druhý, třetí pokus. Sebevědomé riffy generují základní osnovu, hodně o sobě dává vědět baskytara a bubeník víc než na tempo musí přemýšlet o tom, kdy do toho má praštit. Je to chvilkama zajímavá stavebnice, která je bohužel mezi ostatními skladbami v menšině.

 

Dejme tomu tak tři, čtyři. Vypíchl bych Faded Chalk Lines a Oh, Glop D´eternitat, to jsou hodně dobré věci. V těch ostatních dochází k neblahým jevům zvaným sladká vata a ani snaha zatraktivnit některé pomocí rapování mi nevoněla. Zahledění se do nitra spolu se ztrátou vědomí a snaha o přesun osobních pocitů směrem k posluchači se úplně nepovedla a vede k rozmělněnému a zdlouhavému zážitku. Dostáváme se do oblasti, ve které hrají třeba Klone, Airbag a jiní. Promítá se tak před námi už několikátá variace na smutek a melancholii a Shuffle z tohoto porovnání vycházejí s kalhotama u kolen. On ten rozkrok na gatích proklatě nízko se někde nosí, ale to já radši přejdu ulici na druhou stranu. Tyhle komedianty jsem nikdy nepochopil. A stejně tak mi nic neříká rap, který Shuffle zkouší místy roubovat. V jiných ohledech zajímavou skladbu jím poškozují a svádí na scestí kšiltovek s rovným kšiltem. Brrr.

 

Shuffle asi zůstanou lokální kapelou, která na svém pískovišti může dosáhnout jisté popularity, ale na medaile ze světa prostě nemá. Což nevadí, ne každý může být mistr a hudba spojuje. I Shuffle tak patří dík a určitá pozornost.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 26.5.20 10:13

Koukám, že mládenci na BC použili úryvek z tvojí minulý recenze k vlastní charakteristice. Jaká čest. Jinak hudebně mě to dost chytlo, ale ty jejich texty jsou tak gumový, že mi to před nima úplně zavřelo dveře.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky