Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Six Degrees Of Separation - Never After

Six Degrees Of SeparationNever After

-krusty-3.12.2024
Zdroj: CD digipak od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-270 / JVC AX-70 + SPOTIFY + sluchátka HAMA BTH Neckband
VERDIKT: Jsou jistoty v životech našich: jako slunce, oheň, voda, vítr, déšť a že Six Degrees Of Separation vydají dobré nové album!

SDOS jsem vždycky považoval za nadmíru plodné seskupení. Přišlo mi, že je mám stále na očích a sekají alba jako Baťa cvičky. Klidně bych se vsadil, že tohle bude jejich alespoň jedenácté album. Ale ono to zase tak horké není. Každopádně poštou přiletělo jejich osmé album. Teprve? Už? Rozhodně už, protože do nás tlačí alba každý třetí/čtvrtý rok. Navíc SDOS jsou taková jistota. Zdá se, že tu jsou stabilně. Trvanlivě. Něco jako že každodenně vyjde slunce nebo zima střídá podzim.

 

Takže novinka? Never After mi nedalo nic zadarmo. A dost možná nedá ani vám. Chce to soustředěný a opakovaný poslech. Album mi rozkvetlo ve sluchovodech asi až po čtvrtém poslechu.

 

SDOS

 

Doktorův  úpěnlivý vokál se se mnou zpočátku přetahoval a mě z něj skoro až bolelo v krku. Ale potom spadly okovy a já se rozutíkal vstříc albu jako dvanáctiskladbovému celku (sedmé album ve stejné sestavě? Tohle nebývá běžné…), které jsem vnímal a nasával od začátku do konce jako jeden komplet. Znáte jejich hudbu? Víte co hrají? Tak super, protože já to definovat nedokážu. Je to metal, míchaný s rockem a.. a.. jsem v koncích. Je to prostě takový SEPARATION – METAL, který pracuje s různými ingrediencemi, a to s grácií. Tvrdost? Jo, je tam. Melodie? Jo, jsou tam. Rychlost? Jo, někdy.

 

 

Nahrávka se postupně odhaluje a odkrývá skrytá zákoutí. A je opravdová zábava nahrávku po vrstvách rozkrývat. Strašně mě začala bavit Doktorova basa. Flexibilně se pohybuje napříč nahrávkou, jednou nahoře, potom dole, rychleji nebo pomaleji. Celkový sound kapely podporuje, ale zároveň si ve výsledném zvuku vždy najde svoje místo ve stylu „haló, tady jsem“. Výtečná práce! Ostatně instrumentální stránka mě vůbec dost baví. Kytary Canniho a Vlasy jsou pestré, promyšlené a zábavné. Strunné nástroje si dělají, co chtějí, a to mě velice baví. Pickard to vše spolehlivě diriguje zpoza baterie bicích a posluchač si užije naprosto frajersky zvládnutého řemesla. Velikou zásluhu na tom má domovské studio Šopa. Šopa a SDOS si velice sedí a vyhovují. On sám mistr Valášek se jaksi pochlapit musel, protože se SDOSákům podařilo nemožné a Valáška rozezpívali ve skladbě Live Hard. A není to jediný host. Kluci (si) oplatili zcoverování skladby SDOS na posledním disku Hypnos a překopali hypnosáckou lidovou Breeding The Scum (zde jako Breeding The Wrath). Cover je to vyvedený a má smysl. Originál v něm poznáte, ale skladba je oblečena do úplně jiného šatu. A propós - když už jsme  u coveru: jsem rád, že jsme jako malí sledovali stejné zahraniční seriály. Ten o chytrém autíčku si pamatuji velice dobře (skladba Glutton).

 

Novinku vydalo mně neznámé vydavatelství Nakladatelství Olomouc a digipak je hozen do šeda (díky použitému laku i do stříbrošeda). Monochromatický je i celý booklet. Jednoduše, vkusně, možná až moc nenápadně…

 

nosič SDOS

 

SDOS opětovně neslevili ze svých standardů a vypustili ven hrdé album, které i přes svůj nenápadný obal představuje kytici růží mezi trním průměru scény a rozhodně si zaslouží pozornost pozorného posluchačstva, které se nespokojí s málem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jan / 4.12.24 19:41odpovědět

Díky za povedenou recenzi (holt je vidět, že to píše basák :D ). Od nich mám zatím všechno, tak pořídím i toto. ...a na YT je teď nedávno od nich celé DVD Ubl, tak jsem ho po přečtení recenze oprášil.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky