Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sodom - Genesis XIX

SodomGenesis XIX

Michal Z23.8.2021
Zdroj: Flac
Posloucháno na: FiiO X1, FiiO E06, Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Sodom předvádí redefinování svého původu a podstaty. Chrlí vysokorychlostní drtivé hrůzy bez jakéhokoliv ohledu. Živost a přirozená animální hladovost působí čistě a old schoolově. Současný divoký naturel starým Sodom svědčí. Album není jen o rychlosti a divokosti. Nenechte se zmást. Sodom jsou zkušení matadoři a album je vcelku barvité.

Někdy tomu náhoda chce, že člověk čirou náhodou něco odhodí, aby to záhy nebo za léta znovu zvednul a navázal. Stejný paradox mě potkal s Echoes potažmo Sodom. Jejich poslední náramné album z roku 2016 - Decision Day mě doslova nadchnulo svým melodickým výsledkem. Poté se však začaly dít věci, dlouholetí pomocníci Sodomvoda Toma – Bernemann a Makka byli odejiti a řady souboru obohatila nová a staronová krev. Esenci a patinu starých dob nyní dodává veterán Frank Blackfire, kterýžto v souboru dávno zanechal své stopy. To by mohlo být i vodítkem pro nynější vyznění souboru. Sodom provedli úkrok do své minulosti jak kompoziční, tak zvukový.

 

Po prvotních nesmělých schůzkách s albem jsem mu příliš šancí nedával. Ale to byly jen mé předsudky vzniklé tím, že nedostávám, co očekávám. Podvědomí mělo hlad na jiné Sodom. Sodom dneška zní jako oprášený, dávný, neurvalý a hladový po drsnostech. Angelripper zavelel a otočil kormidlo do minulosti. Nečistý surový sound, jednoduché skladby bez příkras prokořeněné těmi barvitějšími. Řekl bych, že se mu zastesklo po době, kdy se německý thrash líhnul a on byl strůjcem. Navíc proč jít někomu na ruku, když můžete dělat to, co chcete a v rytmu tandemu srdce – hlava.

 

 

Dřevní neohoblovaný hrubý úvod alba nastíní jasný diktát. Hromská basa se stejným prostorem jako kytary společně se zbýčenými animálními bicími vše srovnávají na albu Genesis XIX do germánské latě. Strýček Tom a jeho kolektiv to nijak nekomplikují. Každého chytne za límec a vhodí do rozjetého mosh-pitu. Sodom jako by si sami pro sebe redefinovali svůj původ a podstatu. Chrlí vysokorychlostní drtivé hrůzy bez jakéhokoliv ohledu. Živost a přirozená animální hladovost působí čistě a starosvětsky. Současný nefiltrovaný divoký naturel starým Sodom svědčí. Obrat od melodického směřování mi občas přesto přijde líto. Humpolácký dřevní thrash podaný na hraně obyčejnosti a mistrovství mě však utvrzuje ve správnosti současného směřování. Žádné kudrliny či uchopitelné melodie. Jen drtička, z jejíhož lomozu tu a tam náhodně splynutím rámusu vznikne zkřivený element refrénu či fragment melodie.

 

Tom se spolu se Sodom kompozičně vydává i do rozlehlejších kompozic, které oproti zbytku materiálu mají čas růst do rozličných končin od kvapu. Mohou si dovolit začít budovat atmosféru třeba doomovým majestátem. Ten je následně zalit rozžhaveným thrashovým kovem. Nacházím zde i nejedno východisko z klasického thrash metalu k epické rozmáchlosti a do kreatorovské melodiky. Ale jen po lžičkách a s umírněností mistra svého oboru. Jednou použitá němčina dodává skladbě na naléhavosti výrazu a vůbec bych se jí neštítil být Sodom a používal ji častěji. Tělo sešlehané, mysl zbídačená a přesto naplněná. Poslech thrash metalu, jak má být. (Ne)dospělé album které by bez nadhledu a zkušeností asi takto nedopadlo. Vřava Genesis XIX jest slušná a zanechává mě spokojeným.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.11.21 11:40

Dobře, omlouvám se, to nejdebilnější jsem psát nemusel, nechal jsem se unést. Jsem fakt ale Ministry fanda a to hodnocení mi přišlo hodně nespravedlivý (jak stran třeba kvalit průměrného rocku/metalu, tak v rámci Ministry). Asi je všeobecná shoda na tom, že nejlepší desky Ministry jsou Psalm 69 a Filth pig (možná i Dark spoon, ale to už je kontroverzní). Nicméně do Dark spoon Ministry byli Ministry na vrcholu, experimentovali atd. Animositisomina není špatná deska, ale experimentování hodně ustoupilo a ve stejném duchu pak pokračovala anti Bush trilogie. Osobně nejmíň rád mam Rio grande blood, je to nářez, ale bez přídatné hodnoty (snad jen Khyber pass je bomba). Stejně tak Last sucker. Relapse mi už přišla jako mnohem svěžejší kytarová thrash- metalová Ministry deska, From beer to ethernity se snaží znovu o experimenty, ale spíše to nefunguje (i když několik songů je velmi povedených- např. Permawar). Ale Amerikkkant mi přišla už jako velmi dobrá deska s odkazy právě na Filth pig nově se scratchingem a metodou až takové zvukové koláže ze samplů, elektronických vyhrávek atd. a Moral hygiene mi přijde v podobném stylu a mě to baví, protože je to v rámci kvalitních songů. Přemíra těch samplů může někoho srát, ze začátku mi to taky vadilo, ale zvyklnul jsem si:).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky