Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Všechno to zapadlo až postupně, protože úplně prvně jsem tohle album prostě vzal, vrazil do přehrávače a trochu s hrůzou očekával (kvůli debilnímu obalu), co se bude dít. A překvapivě se začaly dít věci, pro které mám slabost a které se mi trefily do vkusu. A to tak že hodně. První jméno, které mě při poslechu napadlo, byli výborní amíci Pigs (ZDE), a bylo to hned kolem úvodního songu. Jasně, to je ono, říkám si, poslouchám dál a pořád přežvykuju tvorbu prasat v hubě, protože odtud určitě něco vane... Buď jasná inspirace, nebo náhoda jako ... no prostě velká náhoda.

Až v druhém sledu někde v klidu (už ani nebím kde a jak) jsem začal listovat bookletem, který je mimochodem stejně debilní jako ten titulní ksicht se šlehačkou, a najednou všechno začalo dávat smysl. Nahrávalo se u Davea Currana, míchal Dave Curran. Kdo neví, co je zač tenhle Dave Curran? Tak jen stručně - kromě kapely Pigs (haha) je to především basák Unsane, čímž si myslím, že není třeba nic dalšího dodávat a nějak podrobněji pitvat, cože za muziku hrají tihle Sofy Major a pro kohože bude jejich kravál denním chlebem.

Můj vkus a denní chleba může být třeba u podobné kombinace noise rocku a hardcoru, pokud se nestane jedna věc, a to že někdo z nějakého závratně inteligentního popudu neořeže a nepřehulí zvuk na za úplné maximum, protože má (bože proč!) pocit, že když to hodně bolí, bude se to hodně líbit. Případ desky Total Dump je bohužel přesně z těchto převratných myšlenek realizovaných v praxi, kde se posluchač ocitá v roli pokusného králíka a mottem dne je vyzkoušet, co ten králíček ještě snese, než si dobrovolně uřízne uši. Zvuk téhle desky je brutální, přebuzený jako prase (fakt polední prase v recenzi) a ořezaný na úroveň lomozící káry plné příborů a rozbitého nádobí. Důvod? Fakt netuším. Následky? Bolest hlavy a nasranost, která určitě nebyla záměrem ... i když deska je sama o sobě nasraná dost.

Muzika? Jasně definovaná, přímočará, energická, podepřená výborným hlasem a taky vícehlasy (lehký dotek NYHC), přesně jak ulitá pro fanoušky noise rock / hardcoru se slušným nádechem stoner rocku takových Red Fang a skoro víc ještě Baroness nebo Torche (zkuste song The Jerk). Z domácích kapel vzpomeňme na Saade. Vyplývá z toho v podstatě dvojí závěr - za prvé Sofy Major ani zdaleka nepřichází s ničím novým a objevným (občas až trestuhodně), ale za druhé to, co dělají, dělají fakt dobře a přesvědčivě.

Total Dump je přesně deska dnešní doby ve smyslu délky a jejích necelých 40 minut je tak akorát k udržení pozornosti bez totálního vyčerpání organismu. Jedním slovem šlape. A když nešlape, jsou to výjimky potvrzující pravidlo ... to když se třeba v závěru skladby Panamarama kapela pouští na tenký led skladatelského umění a nikomu nedochází, že skladba přes pět minut je pro tuhle produkci za hranou. Přiměřeně krátké výstřely kolem tří minut jsou přesně tou pravou ostrou municí, kterou tohle power trio zvládá levou zadní a vy z něj cítíte jistotu a přehled.

Otázka na závěr je v podstatě logická, a to zda album Total Dump doporučit nebo nedoporučit, přičemž odpověď není jednoznačná. Z pohledu hudby jednoznačně ano, i když limity původnosti jsou jasné a kapelu lze bez mrknutí oka řadit k druhému sledu za výše uvedená zahraniční jména. Může to být problém, ale stejně tak to může být doporučení. Druhá možná odpověď vede k vaší náročnosti ohledně zvuku, která byť by byla i na malé, skromné úrovni, tuhle nahrávku bude vstřebávat těžce. Byť se bezpochyby najdou tací, kteří v rámci žánru na podobný kostitřas budou přísahat. Mají můj obdiv.