Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Stoned Jesus - Seven Thunders Roar

Stoned JesusSeven Thunders Roar

David10.6.2013
Zdroj: flac
Posloucháno na: Yamaha CDX-480, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Vše na svém místě, nic nechybí, nic nepřebývá. Přirozené a extrémně nakažlivé.

Stoner z Ukrajiny. A zatraceně dobrej! V pořadí druhá dlouhohrající placka party ze země tisíce a jedné možnosti bez problémů sfoukne jako svíčku celé zástupy šedých a bezobratlých. Trio kolem sjetého Ježíška Igora Sidorenka vytáhlo na Seven Thunders Roar materiál, který zřejmě čekal jen málokdo.

 

Oproti prvotině First Communion, jdoucí ve stopách starého dobrého sabaťáckého doomíku průměrných kvalit, tohle zní jako když po týdnu nepřetržitých lijáků, otravných vichrů a teplot sibiřského standardu najednou vysvitne slunce. Obloha se protrhá a vše nepříjemné jako mávnutím kouzelného proutku zmizí. Chápete, co tím chci říct? Stoned Jesus našli svůj vlastní ksicht. Jasně, nečekejte nic extra originálního, žádné stylotvorné orgie, stoner psychedelic ukraine rock nebo podobné blbůstky, ale přeci jen… Už to není jen variace na téma XY. Hrubá síla je nahrazena myšlenkou. Tam, kde dřív kvíleli zprznění Electric Wizard, čarodějnice hořely nabodnuté na dubových kůlech a smrděla síra, dnes zvesela poskakují spokojení jelínci, méďové a v dáli houká sovička, tedy ehm, alespoň navenek. Vnitřní pnutí a pulzující síla naštěstí nesublimovaly, ba naopak. Díky citelnému pročištění a civilnější tváři dostala hudba Stoned Jesus sice odlišný, avšak mnohem zajímavější rozměr. Zjemnělé psychedelické výlety působí v tandemu se stoner fujavicemi jako ta nejpřirozenější věc na světě. Žádné zbytečné krkolomnosti, lámání páteře přes koleno. Skladby jednoduše plynou. Bez škobrtnutí, ztráty orientace. Vše na svém místě, nic nechybí, nic nepřebývá. Přirozené a extrémně nakažlivé.

 

Stoned Jesus

 

Jediná fuj, ošklivá věc, která kazí celkově velmi dobrý dojem a vytrvale otravuje každý poslech, je bohužel jen stěží přeslechnutelné praskání především v důraznějších pasážích způsobené necitlivě provedenou kompresí. Kravina, ale nasere. Nebýt této naprosto zbytečné technické chybky, snad by mi vlivem nekončícího potlesku luply dlaně vejpůl. Velká škoda! Takto putuje na východ pouze mé uznalé zamručení… Alespoň prozatím.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

jazzko / 28.1.14 14:49

Zkusil jsem si pustit poslední desku Satyricon, navnaděn recenzí, zvědavý po hlasité kritice fanouškovské obce. Nutno na začátek říct, že Satyricon jsem poslouchal od vydání Nemessis až po Now, Diabolical. Poté jsem se, pro celkově stagnující metalovou scénu, která už mě neměla příliš čím obohatit a z mého pohledu jenom opakovala již opakované, zcela odklonil k hudebním žánrům, které s metalem nemají zhola nic společného, avšak které mi umožnily můj další hudební vývoj. Kapely jako Satyricon, Emperor, Dimmu Borgir, CoF, Immortal, Enslaved a mnozí jiní, na které si z hlavy třeba už ani nevzpomenu, to vše byla jména, která se v mé hudební aparatuře v devadesátých letech, ale i v novém miléniu, objevovala velmi často. Nyní, po osmi letech, jsem zvědavě sáhnul po novince od Satyricon. Satyricon jsou na první poslech umírněnější, pomalejší, čitelnější a jaksi hladší. Ta tam je zběsilé tempo z Extravaganzy, zmizel nádech středověku z Nemessis Divina, postrádám i rockovou přímočarost z Volcana či z Diabolical. Kapela patrně měla vždy za cíl neustrnout na stejném místě a snaha o jakýsi posun v celkovém hudebním vyznění je s přihlédnutím k věku tvůrčího dua Satyr-Frost z mého pohledu zcela pochopitelná a logická. Jinak se na hudbu (ale celkově na jakýkoliv jiný druh umění) dívá člověk kterému je 20 let a jinak ten, kterému je už více než čtyřicet. Syrovost, rychlost a technickou složitost nahrazuje důraz na přednes tónu a hra s barvami zvuku. Rozumím tedy klidným pasážím i rozhodnutí pro analogovou nahrávku (která mimochodem na kvalitní aparatuře zní opravdu velmi dobře). Pánové už nemají potřebu dokazovat, že jsou schopni nadzvukových sypaček a extrémní syrovosti (to ostatně stále jsou), byť i na této desce kdo chce, ten tam i tyto aspekty bez problémů najde. Milovníci extrémní řežby se už hold musí poohlédnout někde jinde. Na chvilku bych se pozastavil při tolika propírané kontroverzní skladbě Phoenix. Je pro mně opravdu překvapením, že jí nazpíval někdo jiný, a že vůbec došlo k rozhodnutí použít čistý vokál. Satyrův hlasový projev přitom považuji za snad to nejlepší a nejďábělštější, co jsem v tomto úzce profilovaném žánru kdy slyšel. Phoenix ale není špatnou skladbou a rozhodně nesdílím názor (patrně většinový), že by byla skladba nazpívaná ležérně, či snad zcela odfláknutá. Naopak, mám pocit, že se dotyčný zpěvák do skladby opravdu snažil položit a v rámci svých hlasových možností vydal ze sebe maximum. Že v žánru jako takovém (a klidně i v celém metalu) zcela chybí opravdu kvalitní zpěváci (čest výjimkám jako třeba Anneke z ex The Gathering), to je holý fakt, avšak na druhou stranu, metalová hudba nikdy nebyla tím správným prostorem pro opravdové zpěváky, ti se realizují ve zcela jiných hudebních žánrech a je to tak naprosto v pořádku. Skladba Phoenix tak pro mně zůstává zajímavým oživením desky a byť bych nechtěl, aby byla třeba taková deska celá, jako jednotlivá skladby vsazená do celku mi přijde více než povedená. Satyricon dozráli do dospělosti a pokračují tak tam, kde je to z mého (ale snad hlavně z jejich) pohledu logické. Rozhodně se jedná o správný krok a za sebe jsem rád, že se Satyricon odmítá zařadit do obrovské haldy kapel, které hrají 20 let stejnou hudbu s minimem invence a s totální rezignací na jakýkoliv hudební progres. Satyricon mě tedy i po dvaceti letech pořád baví.. :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

murky / 24.11.21 16:16odpovědět

Naprostá smrtící bomba .Hned naporvé a nafurt mě to dostalo.

Jirka D. / 10.6.13 17:56odpovědět

Je to bezva deska, souhlas. Škoda toho zvuku, je to natlakovaný hodně a slyšitelně...

Sarapis / 10.6.13 16:41odpovědět

Neznám, neslyšel jsem....ale ten obal je vtipnej!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky