|
|
||||||||||
Čas neúprosně běží a během jeho sotva znatelného stárnutí postupně vymřely mělké rozpaky z minulého karnevalu. Novinky v táboře kapely bylo nutné akceptovat a stejně tak přijít na chuť odlišnému směřování, které je (asi) důsledkem personálních rošád zmiňovaných v recenzi na minulé album. Nyní bych Karnevalu nějaký ten bodík přidal, protože by si to zasloužil a trpí trošku za moji malou pružnost. No co už. Novinka Blood Mantra na něj logicky navazuje, předpokládám proto minimálně stejně dobrý výsledek.
První vítr z kapsy vymetá slova typu nevšední, netypické. V rámci death metalu i v rámci Decapitated. A i když první zdání klame, často také může mnohé napovědět. Při poslechu dosud vidím kolotoče páchnoucí zvratky předloňských radovánek a hned se mi vrací vzpomínky na tehdejší atmosféru, odvázanou radost, ale v závěru i příměs strachu, snad z bouřky. Nálada je i letos tíživá, v pozadí zůstává dětský úžas nad dokonalostí převodů a mechanismem atrakcí. Vše se halí do plédu ozónové předtuchy a z blížícího se oparu zaznívají slova neznámé mantry.
Dál tak pokračuje ústup z pozice technické elity, čistě smrtelné mlátičky a zvolna nastává období, kdy se musíme zamyslet nad rizikem atmoférického dusna.
Doporučuji vyměnit prvotní úlek za snahu čerpat krevní zásoby a plenit transfuzní jednotky. Střízlivý pohled a absence předsudků nakonec odhalí, že řada kdysi vyhlášených pravidel stále platí, jen k nim přibylo zepár nových odstavců a pozměňovacích návrhů. Kapele se podařilo obhájit svoji další existenci a jakékoliv pochyby u mě doma nemají místo. Jistě, album Nihility jen těžko něco překoná, ale vrchol může být vždycky jen jeden. Horský hřbet nabízí celou řadu hezkých sedel a vršků, které nebodují výškou, ale třeba malebností nebo hrozivou závratí. Podstatné je, že kapela je o své věci přesvědčena a nakonec určitě nebudu jediný, kdo podlehnul nekonečným esům, která padají s širokých rukávů. Sekaných riffů a rytmické drtě je podle očekávání drobátko méně, ale stále se nám díky nim nabízí nostalgický pohled na dlouhou cestu zpět. Už nejsou tou jedinečností polského guláše, v mnoha situacích jejich exkluzivitu nahradily lacinější náhražky, nevidím však důvod zoufat. Odkazy ke slavné minulosti viditelně čnějí jako hlavice antických sloupů z písku současného dunobití a stopy brutální práce nekončí nikde jinde než v kafilerii.
Na číselníku přehrávače ubíhají minuty a věci předpovězené hladí nenasytnou duši odborníka. Šok může zaskočit naivního snílka, který by při letmém pohledu na tracklist zamrznul u názvu Nest a viděl v něm obraz bezpečného domova. Silně se zmýlí a posléze tvrdě narazí. Stejně jako ulepené ptačí mládě, které záhy po narození zažije a nepřežije pád ze stromu, na kterém zůstává jedináček, vypasená kukačka. Je pravda, že takový název skladby je trošku nezvyklý, ale vychýlenou rovnováhu vrací další jména v seznamu jako The Blasphemous Psalm To The Dummy God Creation, Veins nebo Blidness. Rytmus jako poškozený orloj nahodilým tlukotem měří nejistou délku života, jeho neodborný repas se minul účinkem a periodě jeho úderů se ani nadále nedá věřit. Osciluje mezi tempem rozespalého šílence a peristaltického čerpadla. Ruce na zadku nepomáhají a kopance do řiti pěkně bolí.
Že je Mantra masakr jako blázen, je evidentní od samého začátku. Na škále hrubosti jí body neubírá oproti dřívějšku výrazněji nadřazená „melodická“ linka snažící se erodovat rozeklaná zákoutí a zaoblit zúžené konce do hlavy bušících kladiv. I když se pod rozjívenou kytarovou freskou může skrývat klikatě vytyčený, úderný podklad, tak kroky k větší rozmáchlosti jsou evidentní. Hodně patrná je snaha nechat tóny znít. Pokud se doteď na jejich rozvoj příliš nedbalo, nyní se chlapi snaží neutínat vytvořené zvuky hned po porodu, ale dopřejí jim růst. Doba pokročila a její stáří se efektně zhmotňuje v množství odrazů a rezonancí. Album dosahuje nových kvalit, pro jejichž plné prožití je vhodné si přeladit software.
Deska nabízí osm fláků, digipak navíc devátou, bonusovou skladbu Moth Defect. Ať s ní nebo bez, s Blood Mantra strávíte zhruba třičtvrtě hodinky vysoce kvalifikované práce.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Nuclear Blast
Vydáno:Září 2014
Žánr:death metal
Vogg - kytara
Rafał Piotrowski - zpěv
Paweł Pasek - basa
Młody - bicí
1. Exiled in Flesh
2. The Blasphemous Psalm to the Dummy God Creation
3. Veins
4. Blood Mantra
5. Nest
6. Instinct
7. Blindness
8. Red Sun
9. Moth Defect
Decapitated
Cancer Culture
Decapitated
Carnival Is Forever
Decapitated
Anticult
Decapitated, Hatesphere, Thy Disease
7.11.18, Melodka, Brno
Pontiak
Dialectic Of Ignorance
Dream Theater
A Dramatic Turn of Events
Horna
Askel Lähempänä Saatanaa
Bombs From Heaven
We call the world!!!
Entrails
Obliteration
Biosphere
Shortwave Memories
Floex & Tom Hodge
A Portrait Of John Doe
Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
17.4.2024Z nové společné desky Pačesse a Báry Basikové vzešel videoklip ke skladbě Vlk mezi vrbami, který můžete shlédnout ZDE. Celou desku nazvanou Katechismu...
15.4.2024Netradiční domácí projekt Fuj Kluk zveřejnil nové video ke skladbě Pod drnem - sledujte ZDE.
12.4.2024Pestilence zveřejnili druhý singl ze své připravované best of the best desky Levels of Perception, která vychází 26. dubna u Agonia Records. Skladbu S...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.