Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Album „Prober se“ nám do redakce došlo v nedávné době z vydavatelství Cecek records, došlo společně s několika dalšími nahrávkami, k nimž jsme více či méně kritické postřehy už sepsali. Žánrově i úrovní má celkem blízko k nedávno recenzované nahrávce Assort Plastic, pod čímž si můžete představit punk rockovou zábavu především pro samotné tvůrce, kteří neřeší objektivní kvality a aktuální hudební scénu, ale svou muzikou si zpříjemňují volný čas.

Na jednu stranu lze v podobném přístupu spatřovat tu jedinou a pravou cestu, kterou by se měl ubírat v podstatě jakýkoliv umělec, na stranu druhou nelze nevidět a neslyšet tu skutečnost, že dobrá muzika vydaná na dobře vypadajícím nosiči vypadá poněkud odlišně. Slušně řečeno.

U těchto žánrových desek musejí jít vyšší nároky stranou, je třeba si vystačit s jednoduchou stavbou skladeb, silným refrénem, ideálně podpořeným nějakou hodně vlezlou, ale příjemnou a zapamatovatelnou melodií, a kromě požadavku „deska musí šlapat“ jsou všechny další nad rámec možností. Když to půjde dobře, skončíme u Bad Religion, když blbě, tak u TmZtM. Nahrávka „Prober se“ obsahuje 14 skladeb na ploše 37 minut a je až s podivem, že i přes malou délku je doslova k nepřežití. Kapela nemá problém během dvouminutové skladby 3x zopakovat refrén, což je skutečnost, která by šla zevšeobecnit na usilovné až urputné opakování všeho a neustále dokola, takže pocit jakéhosi kolovrátku naskočí velmi rychle. Ve skladbách se nevymýšlí nic, co by stálo za zmínku nebo bližší seznámení, hraje se na jistotu a jednoduchost, nekomplikovaně a bez nápadu.

Texty skladeb prozrazují autorovu textařskou nevyzrálost a taky fakt, že kromě srandy a zábavy (a klidně bych dodal přívlastky blbé, naivní, nanicovaté, hloupé,...) v nich o nic dalšího nejde. Budiž. Tyhle texty jsou následně předneseny vokalistou (záměrně nepíšu zpěvákem) a doprovozeny instrumentálně nezajímavou muzikou. O něčem jako originálnosti nemůže být řeč a ojedinělá basová vyhrávka dobrou desku nedělá. To vše lacině nahrajte (zvuk je sice poměrně živý, přirozený, ale velmi nevýrazný a v průběhu nahrávky - hlavně mix - nevyrovnaný), zabalte do průměrně zdatného bookletu a zezadu k tomu připlácněte loga, reklamy a děkovačky. Stačí?

Já myslím, stačí. Nechci z toho dělat kovbojku, je mi jasné, že pánové hrají pro zábavu a bez ambicí zaujmout náročnější posluchače, jenže pak nelze čekat pochopení u někoho, kdo nepovažuje kulinářské pořady za vrchol celého dne. Doporučení k poslechu alba „Prober se“ musíte hledat jinde, za sebe píšu zodpovědně – velmi slabá nahrávka.