Recenze: Vetus Obscurum - Blood Revelations (EP)

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

Vetus ObscurumBlood Revelations (EP)

Victimer7.10.2012

Zdroj: CD

Posloucháno na: PC

VERDIKT: Pokud o "Blood Revelations" nezavadíte, nemusíte smutnit, v podstatě na něm o nic nejde. Hodně průměrný black bez chuti, zápachu a potřebného zlo-naturálu.

Tři roky staré EPko se trochu kostrbatě ale přece, dostalo do mých rukou a já tak byl konfrontován s UG black metalem nejhrubšího ražení. Zatím jedinou vydanou nahrávku této seattleské mord party poslal mezi normální smrtelníky label Debemur Morti. Jako představení jsou volena slova jako "raw" nebo "filthy" a zároveň fakt, že kapela byla přivedena zpět do provozu po dlouholeté hybernaci. Numinas, hlavní to pekelník, držitel hudební i lyrické taktovky a myšlenkový vládce VETUS OBSCURUM, projekt založil již v roce 1995, nic s ním nenahrál, dal přednost formaci Krohm, aby LP 2008 opět hodlal uspokojovat své podzemní choutky formou VETUS OBSCURUM. Kapela je tvořena třemi lidmi, z nichž každý má k dispozici pěkných pár dalších projektů, takže je v tom trochu guláš a popravdě, založit kapelu, pak se na ni vykálet a po jedenácti letech nahrát čtyřpísňové EPko, mně hlava moc nebere.

vetus obscurum

"Blood Revelations" se tváří zle jen chvíli. Zhruba tak polovinu času prvního šlágru, jež se jmenuje stejně jako projekt sám. Náznaky zajímavého dění jsou však rychle zadusány do zuhelnatělé země. Přesně jako parta vyhořelých uhlíků totiž VETUS OBSCURUM působí. Chvíli zahoří, pak vyhasnou a děj se vůle boží... vítr je rozfouká. Boha zmiňuji záměrně, protože se domnívám, že pan Lucifer by se za toto americké kombo nejspíš styděl. Není ho hodno. Tento 'androš' nemá zkrátka sílu na to, aby něčím vážně zaujal. Na EPku je materiálu tak akorát, aby nezačal lézt na nervy, takže skromnost díla oceňuji. Zajímalo by mě spíš, zda se ještě s touto kapelou někdy setkám, nebo se utopí v záplavě dalších projektů nevalné úrovně.

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

D. / 25.1.23 9:43

S tímto albem jsem měl velký problém, trvalo dlouho, než jsem našel klíč k jeho poslechu. Obecně miluji kapely, které se vyvíjejí, nakonec mezi začátky a pozdější tvorbou takových The Gathering nebo Ulver jen těžko formálně hledat, mimo mimořádné kvality, jakoukoliv spojnici...a všechny ty podoby si užívám. V tomto případě ale mám ve finále pocit, že jedinou slabinou alba je skutečnost, že vyšla pod jménem ITW. Bohužel dědictví v čele s nepřekonatelným skvostem Omnio je příliš silné a jedinečné a v moment, kdy z původní sestavy zůstává pouze bubeník, který navíc není žádným tvůrčím mozkem kapely a paradoxně pro mě podává na tomto albu na jeho poměry poměrně nevýrazný výkon, je využívání původního kultovního jména celkem sporné. Když ale toto člověk skousne, má před sebou výtečné album, plné silných momentů. Ponávratová alba byla sice také již výrazně odlišná (a skvělá) a je to jedině dobře, ale ducha ITW jsem tam pořád cítil, tady ne.